Do historie Olomouce a Univerzity Palackého se významně zapsal bohemista, jazykovědec a vysokoškolský pedagog Miroslav Komárek. V Olomouci prožil téměř celý život, nyní si připomínáme sto let od jeho narození.
Miroslav Komárek se narodil 20. dubna 1924 v Lazníkách u Přerova. V Olomouci žil od dětství. V roce 1943 maturoval na Slovanském gymnáziu. Koncem války byl totálně nasazen jako pomocný dělník. V roce 1945 začal studovat češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Po obnovení olomoucké univerzity přestoupil do Olomouce a zde v roce 1949 ukončil studia doktorátem filozofie. Po promoci nastoupil na katedru bohemistiky a slavistiky FF UP v Olomouci jako odborný asistent. V roce 1962 se habilitoval jako docent. V roce 1959 získal hodnost kandidáta věd a v roce 1982 doktora věd. Profesorem byl jmenován až po pádu komunistického režimu v roce 1990.
Zaměřoval se hlavně na vývoj jazyka, především na fonologii a morfologii, a to z pohledu srovnávací slavistiky. Dále se zabýval morfologií, syntaxí a editacemi textů. Je autorem kapitoly Hláskosloví (v kolektivní Historické mluvnici české) a novějších popisů fonologického a morfologického vývoje češtiny ze sedmdesátých let. V oblasti jazykovědy se zabýval teorií slovních druhů, problematikou slovesného vidu a popisu stavby slovesné.
Významně se podílel na vytváření koncepce vědecké mluvnice češtiny a to již od počátků sedmdesátých let. Byl spolutvůrcem koncepce popisu tvarosloví ve druhém svazku Mluvnice češtiny. Napsal řadu studií a článků do publikací Slovo a slovesnost, Naše řeč a do různých sborníků. Krátkodobě přednášel i na zahraničních univerzitách (například Polsko, Bulharsko, Rusko, Rakousko, Německo). Po celou dobu svého vědeckého působení zůstal věrný Palackého univerzitě – a to i přes nabídky, aby přešel na Univerzitu Karlovu do Prahy nebo na Masarykovu univerzitu do Brna.
Neděle, 21. dubna 2024, 09:57
Vojtěška Baldessari Plumlovská byla první dámou českého divadla, které se věnovalo dětem. Od narození významné osobnosti, spisovatelky, dramatičky a kulturní činitelky nyní uplynulo sto šedesát let. Po celý život byla spjatá se střední Moravou.
Velmi si vážil díla Jana Gebauera. V naší jazykovědě je Miroslav Komárek také jedním z pokračovatelů strukturalismu Pražské školy. Významnou inspirací mu zde byly hlavně Jakobsonovy a Trubeckého studie. V oblasti editorské se Miroslav Komárek věnoval dílu Jana Gebauera, textům V. K. Klicpery, F. M. Klácela, statím F. X. Šaldy a próze Jiřího Mahena. Je autorem studie prezentující soudobý pohled na Rukopisy. Editoval také Durdíkovu Kalilogii.
Působil jako člen v různých odborných sdruženích (například Pražský lingvistický kroužek, Jazykovědné sdružení ČR, Societa Linguistica Europaea). Dále byl členem redakčních rad jazykovědných časopisů, redakční rady akademické Mluvnice spisovné češtiny a Slovníku staré češtiny, člen vědecké rady Ústavu pro jazyk český ČSAV a člen Mezinárodní komise slavistů.
Po několik let byl vedoucím katedry bohemistiky a slavistiky FF UP a členem vědecké rady FF a univerzity. V Olomouci pořádal slavistické konference, na které přijížděli významní světoví jazykovědci. V roce 1987 byl zakladatelem Letní školy slovanských studií, která pobíhá dosud.
Velký vědec, přísný examinátor, ale také vstřícný a nesmírně vzdělaný člověk. Tak na něj vzpomínají jeho kolegové a žáci. Profesor Miroslav Komárek zemřel 15. srpna 2013 v Olomouci ve svých devětaosmdesáti letech.
Neděle, 7. dubna 2024, 10:05
Jaroslav Mazáč, jehož nedožité devadesátiny jsme si nedávno připomněli, byl svou prací a tvorbou spjatý s Přerovem. Byl básníkem subjektivní lyriky a meditativní poezie křesťanské orientace. Jeho verše sice vycházely v době minulého režimu...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zkus napsat něco o půkopnicich Moravskyho Jazyka !!! my už máme po dekl, té vaši čechystycké mediálni genocidy !!!
