Správa jeskyní České republiky vyhlásila anketu, ve které mohou lidé vybírat jméno pro ženu z doby kamenné, jejíž lebku našli před takřka 150 lety archeologové v Mladečských jeskyních u Olomouce. Vědcům se předloni podařilo vytvořit digitální model obličeje sedmnáctileté kromaňonky, která v oblasti jeskyní pobývala před více než 30 tisíci lety.
Z deseti návrhů na pojmenování sedmnáctileté ženy žijící v době kamenné, jejíž lebku v roce 1881 nalezl v Mladečských jeskyních na Olomoucku rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy, mohou lidé vybírat až do 31. července v online hlasování.
Správa jeskyní ČR se spolu se zástupci obce Mladeč rozhodla najít pro pravěkou dívku přezdívku poté, co odborníci rekonstruovali její možnou podobu. Inspirací byl ledovcový muž z Tirol s přezdívkou Ötzi, která poukazuje na místo jeho nálezu. Možné jméno kromaňonky navrhovala na jaře veřejnost. Do závěrečného hlasování byly zařazeny přezdívky Ava, Khan, Mae, Maja, Mlada, Mladenka, Mladka, Myra, Rena, Runa. „Velmi příjemně nás překvapilo, kolik různých zajímavých nápadů ze strany místních i vzdálenějších přišlo. Bylo opravdu velmi těžké se dobrat slíbených deseti finálních jmen,“ uvedl spoluautor výzkumu rekonstrukce dívčiny tváře Karel Drbal ze Správy jeskyní ČR.
Čtvrtek, 13. června 2024, 17:43
Podobu prvních olomouckých Přemyslovců přibližuje nová výstava v prostorách Arcidiecézního muzea Olomouc. Ostatky objevené ve skryté místnosti kostela svatého Štěpána v komplexu olomouckého Klášterního Hradiska zkoumala šest let celá řada odborníků...
Vědci se nejprve domnívali, že lebka nalezená v Mladečských jeskyních patří dospělému muži z doby kamenné. „Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela před 31 tisíci lety ve věku kolem 17 let. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě,“ řekl Drbal, který se na rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.
Lebka z Mladečských jeskyní je uložena ve vídeňském přírodovědném muzeu, které předloni zpřístupnilo její interaktivní on-line verzi. Virtuální model inspiroval české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní rekonstrukce podoby obličeje. Lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. „Kompletně rekonstruovaná lebka již měla některé vymezující linie anatomických struktur, mezi nimi i umístění očních bulv,“ uvedl Drbal. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie těl současných lidí.
Experti vytvořili dvě verze podoby dívčina obličeje. „Jedna je černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní, barevná s vlasy a s otevřenýma očima,“ vysvětlil Drbal. Tým zveřejnil své poznatky v on-line publikaci, která podrobně popisuje, jak vědci při srovnání lebky s obdobnými nálezy dospěli k tomu, že patřila nikoli muži, ale ženě.
Mladečské jeskyně se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Jde o složitý labyrint chodeb, dómů a komínů, který vznikl v devonských vápencích vrchu Třesín. V jeskyních bylo nalezeno velké množství kostí pravěkých zvířat, pralidí i doklady jejich činnosti, jako je například ohniště či kamenné nástroje.
Autoři ČTK | Foto Cicero Moraes, Jiří Šindelář, Karel Drbal
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
