Ministerstvo zdravotnictví připravuje novou vyhlášku, která přináší přísné omezení prodeje a užívání elektronických cigaret. Tato regulace zahrnuje zákaz všech příchutí kromě tabákové a striktní pravidla pro vzhled balení výrobků. Cílem opatření je ochrana mladistvých a snížení zdravotních rizik spojených s užíváním nikotinu.
Statistiky ukazují, že až 30 % mladých lidí ve věku 15 až 24 let užívá elektronické cigarety, přičemž počet uživatelů se meziročně zvýšil o pět procent. „Fakt, že každý druhý mladý člověk mezi 15 a 24 lety užívá nějakým způsobem drogu, kterou nikotin nepochybně je, ukazuje na to, jak úspěšný je tabákový průmysl se svou reklamní strategií," uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Návrh vyhlášky ovšem čelí silné kritice. Podle odborníků by zákaz příchutí a příliš přísná regulace elektronických cigaret vedly k tomu, že uživatelé by se vrátili ke klasickým cigaretám, které jsou prokazatelně škodlivější. Robert Hrdlička, prezident Komory elektronického vapování (KEVAP), varuje, že by se tímto krokem zlikvidoval jeden z nejméně rizikových segmentů na trhu. „Snahy ministerstva vedoucí k omezení dostupnosti e-cigaret mladistvým chápeme, je však třeba podnikat rozumné a komplexní kroky, ne populistická, uspěchaná a v praxi nefunkční rozhodnutí, která mají negativní celospolečenské důsledky,“ shrnuje Hrdlička.
Nedávno končící vládní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil vidí problém v nedostatečném vymáhání stávajících pravidel. Podle něj by se stát měl soustředit na to, aby důsledně kontroloval prodej nikotinových výrobků mladistvým. „Než [e-cigarety] víc regulovat, tak je potřeba vymáhat právo. Já si osobně myslím, že víc než zákaz chutí je potřeba jak na cigarety, tak na všechny jejich alternativy mít možnost sebrat prodejcům povolení prodeje, když to budou porušovat, protože pokuty očividně nefungují,“ řekl Vobořil pro Českou televizi.
Kritici vyhlášky také upozorňují na nesoulad s vládními strategiemi. Podle Programového prohlášení vlády a Akčního plánu v oblasti závislostí 2023–2025 by měla regulace motivovat spotřebitele k přechodu na méně rizikové výrobky, jako jsou elektronické cigarety, a omezovat používání klasických cigaret s toxickým spalováním tabáku. Návrh vyhlášky však podle kritiků tyto zásady ignoruje.
Dalším negativním dopadem zákazu příchutí je vznik černého a přeshraničního trhu. Zkušenosti z Estonska a Dánska ukazují, že plošný zákaz neodstraní e-cigarety z rukou uživatelů, neboť v otevřeném evropském trhu není problém náplně koupit v zahraničí. Průzkum společnosti Ipsos z roku 2023, který proběhl v Dánsku, ukazuje, že 93 % vaperů považuje za „snadné“ sehnat si zakázané náplně online. „Víme, že si lidé zakázané zboží bez problému koupí v zahraničí. Jeho kvalita ale může být sporná, nikdo to nebude kontrolovat,“ uvedl dále Robert Hrdlička.
Zástupci průmyslu varují, že zákaz příchutí by měl za následek zánik celého trhu elektronických cigaret, což by vedlo nejen ke zdravotním rizikům spojeným s nekontrolovanými produkty ze zahraničí, ale i k poklesu daňových příjmů. Po vlně kritiky začínají ze sněmovních orgánů zaznívat zmírňující stanoviska.
Podle serveru Blesk by celá vyhláška mohla být nedorozuměním. „Měli jsme poradu s ministrem (Válkem) a všemi koaličními stranami a domluvili jsme se, že zastavíme přípravu té vyhlášky na příštím výboru pro zdravotnictví,“ řekla šéfka sněmovního zdravotnického výboru Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). V dubnu sněmovní výbor přijal závazné stanovisko, které odsouhlasilo nevhodnost cukrovinkových příchutí a lákavých obalů. Zároveň požadoval zvýšenou kontrolu prodeje elektronických cigaret dětem. „O zákazu příchutí celkově tam ale nebyla řeč,“ řekla Němečková Crkvenjaš.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
