V první polovině října schválila vláda novelu zákona, které by měla zavést nový systém zálohování PET lahví a nápojových hliníkových plechovek. Kromě přínosu pro přírodu vyzdvihlo ministerstvo životního prostředí také přínos pro obce, pro které by měla novinka přinést další zdroje příjmů. Ty jsou však podle Martina Šmídy (Piráti), místopředsedy představenstva servisní společnosti Odpady Olomouckého kraje a bývalého krajského radního pro oblast životního prostředí, diskutabilní a nevyváží řadu negativních důsledků, kvůli kterým novinku dlouhodobě kritizuje. Novou zákonnou normu čekají ještě projednání a schvalovací proces v parlamentu.
Vláda dala zelenou povinnému zálohování PET lahví a plechovek, které by se mělo plně rozběhnout od roku 2026. Bude novinka přínosem pro obce?
Logika je jasná, celý zálohovací systém je příšerně drahý. I když pan ministr Hladík tvrdí, že je samofinancovatelný, tak na světě se nikdy nic nezaplatilo samo. Peníze se musí zkrátka někde vzít, zdrojů je hned několik. Nápojáři přestanou platit obalové společnosti, ta bude muset zřejmě vybírat o to víc někde jinde. Velké náklady ponesou i obchodníci, kteří budou muset vybudovat nové sklady, pořizovat automaty. Řetězce a podnikatelé to ze svého také dotovat nebudou, takže předpokládám zvýšení cen v obchodech. Hodnotný materiál v podobě odpadu už nebude obcí, jde o miliony či desítky milionů, které budou odebrány ve prospěch jiného subjektu. Další zdroj jsou nevybrané zálohy, kdy si někdo PET lahev koupí, zmačká ji a už za ni čtyři koruny zpět nedostane. Pět miliard na zřízení systému a miliarda ročně na provoz nespadnou z nebe. Vezmou se z kapes lidí a z rozpočtů obcí.
Kvůli změnám tedy mohou pocítit úbytek financí i obce v Olomouckém kraji?
Několik let připravujeme záměr, podle kterého chceme vybudovat kvalitní moderní dotřiďovací linku. Budujeme ji, abychom mohli nakládat s odpadem, vytvářeli jednodruhové hromádky, které bychom mohli prodat. PET a hliník jsou velmi dobře prodejné komodity. V naší ekonomice znamená novela ztrátu desítek milionů korun každý rok. Netýká se to jen našeho projektu, dopadne to na celé odpadové hospodářství. I ten, kdo spolupracuje se soukromou společností, které to do cen promítnou také.
Jaký bude důsledek pro investice do infrastruktury spojené s tříděním odpadů?
Nejhůř na tom budou obce a firmy, které mají ruční dotřiďovačky. Na nich se v současnosti dotřiďuje právě PET a odpadová plechovka. Až budou v odpadovém toku chybět, tak si opravdu neumím představit, co se na těch ručních dotřiďovačkách ještě bude dělat. Těchto zařízení jsou desítky ne-li nižší stovky. U našeho projektu by tato změna prodloužila návratnost investice o přibližně dva roky, což je poměrně veliký zásah do ekonomiky.
Pátek, 18. října 2024, 15:27
Vládním schvalováním prošla novela zákona o obalech, kterou předložilo ministerstvo životního prostředí. Zavádí povinné zálohování plastových lahví a plechovek, hodnotu zálohy ještě určí zákon, ale návrh počítá se čtyřmi korunami. Například Olomouci...
Náklady se dotknout i obchodů, jak složité budou úpravy pro podnikatele, aby vyhověli požadavkům?
Obchody jsou dnes navrženy tak, aby tam nebylo nějaké zbytečné místo navíc. Budou potřeba stavební úpravy, vyjádření hasičů, jde o hořlavý materiál. Z prodejen najednou děláme téměř sběrné dvory. Budou sice i automaty, které budou vně, ale v některých obchodech bude výkup probíhat na samotné prodejní ploše. Vůbec si nedovedu představit, že se ponese třeba pytel plný plechovek, které nikdy nejde vypít úplně dosucha a půjde s tím kolem pečiva, ovoce a tak dále. Jde i o hygienu.
Zálohový systém bude ve všech prodejnách s výměrou nad 50 metrů čtverečních. Měl by se tak týkat i poměrně malých provozů.
Vše nepůjde přes automaty, což je v zásadě asi správné, protože pak by byl celý záměr ještě dražší. U menších prodejen se povoluje něco ve smyslu ručního sběru. Z hlediska hygieny je to ale problematické. Když je tam jeden člověk, který bude v jednu chvíli krájet uzeninu a vydávat zboží a o chvíli později se z něj stane prakticky popelář a bude přebírat nějaké odpady. Může se stát, že přijde někdo s pytlem plechovek a petek a za ním budou čekat tři lidé s nákupem na zaplacení. Pak to může mít dopad na venkovské prodejny, že zákazníci začnou upřednostňovat zajet se zálohovanými obaly do supermarketu do města. Přitom stát už dnes dává dotace, aby se venkovské obchody nerušily, ale z druhé strany jim dává takovou ránu.
Existují v zahraničí dobré příklady zálohování tohoto typu odpadu, které by byly vhodnější?
Systémů zálohování je několik druhů. V Německu funguje stejný systém jako u nás u skleněných lahví, mají tvrdostěnné PET lahve, která se znovu vymyje a použije. Dochází k předcházení vzniku odpadu. U nás jsou jednocestné petky. Až bude zálohování, tak se hned za automatem se lahev zmačká a dál se s ní děje to stejné, jako nyní při vyhození do žlutého kontejneru. Obdobný typ zavedli na Slovensku, a nyní se snaží získat kontrolu, zjistili, jak je to drahé a jde najednou v podstatě o nový typ daně. V Chorvatsku mají taky problém, evidují případy, kdy bezdomovci převrhávali kontejnery, aby si z nich vysbírali lahve. Nepořádku je nakonec ještě víc. Argumentuje se uklizením přírody, zas tolik petek se tam přitom nevyskytuje.
Proč se obaly budou vybírat nedemoformované, když poté dojde k jejich slisování?
Jde o čtení EAN kódů. Aby někdo třeba nevkládal jen kousek s kódem, tak probíhá kontrola, že se jedná opravdu o lahev, za kterou byla zaplacená záloha. Jde o technologie, dokážu si představit, že by se dokázala rozlišit i zmačkaná lahev.
Vnímáte u zálohování, že může mít i s cílem splnění povinných nařízení Evropské unie, i kontraproduktivní důsledky?
Obávám se, že půjde o velkou komplikaci. Doma třídím všechno, kdybych si měl rozdělit koš na plasty ještě zvlášť na nafouklé PET lahve a koš na kovy ještě na nezmačkané hliníkové plechovky, tak už to nemám skoro kam dávat. A ještě každý druh nosit někam jinam, to může u lidí opravdu i snížit motivaci třídit odpad.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
