Ušlechtilý člověk, radní a dobrodinec města. Hildebert Woletz byl celý život spjatý s Prostějovem

Hildebert Woletz se narodil 14. února 1845 v rodině prostějovského měšťana Josefa Woletze a jeho manželky Terezie rozené Vágnerové. Jeho otec byl v Prostějově významným národním činitelem a kavárníkem na Novém domě.

Oženil se s dcerou hostinského z Litovle Marií Freibergerovou (1844–1916) a také krátce v Litovli bydlel. Mnozí jej potom označoval jako „kupce z Litovle“. Už v roce 1876 otevřel v Prostějově kupecký obchod v domě U Bílého křížku v Rašínově bráně č. 1. Dům později prodal a od roku 1887 provozoval uzenářský obchod v domě č. 23 na Velkém náměstí v Prostějově. Dům také přestavěl na dvoupatrový.

V Prostějově byl stoupencem národní strany. Už v roce 1883 za ni kandidoval jako náhradník. V roce 1892 byl zvolen zastupitelem za tuto stranu a byl také zvolen radním. V roce 1894 byl zakládajícím členem Dobrovolného sboru hasičů města Prostějova a stal se i členem výboru.

František Skácelík byl přerovský lékař, starosta a regionální pracovník. Podílel se na založení měšťanské školy

Neděle, 19. ledna 2025, 09:57SpolečnostPřerovsko

Pozoruhodnou osobností našeho regionu byl lékař a veřejný činitel František Skácelík. Narodil se v Bochoři u Přerova a po studiích působil jako praktický lékař v Přerově. Ordinoval ještě ve svých šestašedesáti letech, až v roce 1911 na vlastní...

Po odchodu do důchodu si nechal postavit dům v Havlíčkově ulici č. 18. Hildebert Woletz zemřel 5. května 1917 v Prostějově. Město Prostějov mu jako dlouholetému veřejnému činiteli a měšťanovi uspořádalo pohřeb. Konal se 8. května 1917 v kostele sv. Cyrila a Metoděje a odtud se průvod vydal na městský hřbitov. Posledního rozloučení se zúčastnilo vedení města v čele se starostou Ondřejem Přikrylem. Město mu také pořídilo hrobku s náhrobkem od olomouckého kamenosochaře Jana Havláska. Řadu let také o Woletzovu hrobku jako o čestný hrob pečovalo. Nacházela se v VI. poli za domem hřbitovní správy. Bohužel už neexistuje.

Hildebert Woletz zemřel jako vdovec a bezdětný. Ve své závěti sepsané 1. března 1916 jmenoval univerzální dědičkou svého jmění prostějovskou obec. Přál si, aby z jeho majetku byla zřízena Nadace na vybudování městského chorobince. Nadace byla založena podle usnesení města 30. prosince 1918 a její správou byla pověřena rada města. Odkaz dárce byl splněn a chorobinec byl vybudován v letech 1925–1926 v Brněnské ulici. K budově původního chudobince z let 1887–1891 byla přistavěna dvoupatrová budova sloužící jako chorobinec pro nemocnou chudinu a lidová kuchyně. Od roku 1927 neslo zařízení název Masarykův ústav sociální péče.

Ota Ritz-Radlinský je zapomenutou osobností našeho regionu. Po únoru 1948 ho čekaly represe

Neděle, 17. listopadu 2024, 09:57SpolečnostProstějovsko

Filolog, literární historik, slavista, prozaik a účastník zahraničního odboje za druhé světové války Ota Ritz-Radlinský byl zajímavou a neprávem zapomenutou osobností našeho regionu.

Tímto byl vybudován významný sociální ústav města a chudobinec byl doplněn o chorobinec. Toto zařízení navázalo na předchozí zařízení, jimiž byly městský sirotčinec a feriální osada Karly Vojáčkové na Stražisku.

Dům č. 18 v Rejskově ulici byl v roce 1925 prodán městem v dražbě Městské elektrárně za částku 150 tisíc korun. Dům však nadále vlastnila Nadace Hildeberta Woletze a elektrárna vykonávala správu bytů a brala nájem z bytů. Na základě souhlasu Zemského výboru mohlo město uvedenou finanční částku použít na částečnou úhradu nákladů spojených se stavbou chorobince.

Jméno ušlechtilého člověka, radního a dobrodince města Hildeberta Woletze však bohužel upadlo v zapomnění. Zanikla i jeho hrobka. Jen dům v Rejskově ulici č. 18 s iniciálou H na vstupních dveřích, pár stránek archivních dokumentů a poznámek ve vzpomínkových knihách Ondřeje Přikryla Z těžkých dob Prostějova a Červánky Prostějova nám připomínají tuto neprávem zapomenutou osobnost.