Na mnoha místech v Česku dnes vyjdou masopustní průvody. Součástí veselic budou reje maškar, koncerty, ochutnávky tradičních pokrmů i soutěže. Veselice předcházejí Popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Letos jsou oslavy, které pořádá velká část měst a obcí i v neděli, později než v posledních letech, protože jsou později i Velikonoce.
V minulosti byl masopust slavnostním obdobím mezi Vánocemi a postní dobou. Jeho počátek je stanoven po svátku Tří králů, konec závisí na datu Velikonoc a spadá do období od poloviny února do počátku března. S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Lidé si při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. Tradiční masopustní jídlo jsou koblihy z vláčného kynutého těsta. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě starší.
Zážitky živých lidových tradic slibuje například návštěva Festivalu masopustních tradic Fašank v obci Stráň na Slovácku. V sobotu projdou obcí folklorní soubory při fašankové obchůzce, což je jeden z vrcholů festivalu, který se ve vesnici letos koná po třicáté. Akce vyvrcholí v úterý dalšími obchůzkami fašančárů předvádějících unikátní šavlový tanec Pod šable, a večerní zábavou s pochováváním basy.
Stará lidová tradice se zachovává také v obci Vortová a několika dalších obcích v okolí Hlinska, v regionu se tomuto zvyku říká vostatky. Masopustní průvody masek z Hlinecka jsou od roku 2010 zapsány na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
