Kompletní lékárenské herbárium z období pozdního baroka se stalo novou stálou expozicí Vlastivědného muzea v Olomouci. Návštěvníkům jej otevřela po jeho rozsáhlém restaurování.
Herbárium ve tvaru L získalo muzeum od Krajinské lékárny na Horním náměstí v Olomouci. Jeho součástí jsou i nádoby k uchovávání léků pocházející z Černé lékárny, která stávala na nároží Dolního a Horního náměstí. „Herbárium je unikátní nejen kvůli období, z kterého pochází, ale především kvůli jeho celistvosti a celkové dochovalosti. Podařilo se dochovat všechny šuplíky, dohromady je obrovské a co do rozměrů dává zhruba 15 metrů," řekla kurátorka lékařsko-lékárenské podsbírky Vlastivědného muzea v Olomouci Veronika Sovková. Podotkla, že většina půdních pracovních prostor lékáren z tohoto období se do dnešních dní nedochovala. „V rámci muzejních sbírek České republiky jde dokonce o nejstarší kompletně dochované herbárium," doplnila Sovková.
Herbárium je veřejnosti nepřístupná část lékárny, která sloužila lékárníkům k uchovávání bylin a ingrediencí pro přípravu léků. Nacházely se většinou na půdách či podkroví. Pro přehlednost byly byliny uchovávány v zásuvkách s abecedním pořádkem. Součástí expozice jsou i dřevěné nádoby se zvířecími a rostlinnými motivy k uchování léků v barvě slonové kosti. „Uchovávaly se tam i drcené zuby z divokého prasete," dodala kurátorka. Herbárium bylo poprvé veřejnosti představeno na výstavě Olomoucké baroko na přelomu let 2010 a 2011 a od té doby pouze výjimečně.
Podle ředitele muzea Břetislava Holáska prošlo za poslední dobu náročným restaurováním. „Restaurovalo se postupně několik let. Nákladné a složité bylo především odstranit novodobé laky a najít původní nápisy a značky. Jde o dřevo, pracuje se s tím náročněji," uvedl Holásek. V Olomouci bylo mezi 16. až 18. století doloženo podle Sovkové pět lékáren, což souviselo s hospodářskou prosperitou města. Nejvíce se podle kurátorky soustřeďovaly kolem Horního náměstí a přilehlých ulic. Herbárium pochází z lékárny, kde lékárenskou živnost od roku 1778 po několik generací provozovala rodina Schrötterova, je tedy pravděpodobné, že jej nechala vyrobit na míru právě ona.
