Teplé počasí a nadcházející jaro opět probouzí nebezpečné roztoče. Řeč je o klíšťatech obecných. Lidé by měli být zvlášť obezřetní, protože počty nemocí přenášených klíšťaty v tuzemsku každoročně rostou. Česko má dokonce jeden z nejvyšších výskytů encefalitidy v Evropě. Počty ale podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nevybočují z průměru posledních deseti let.
Nejvíc případů klíšťové encefalitidy lékaři zaznamenali v roce 2020, kdy jí onemocnělo přes 850 lidí, počty se v posledních deseti letech většinou pohybují mezi 350 a 700 za rok. U boreliózy byl rekordní rok 2018 s více než 4700 případy, méně než 2000 bylo naposledy v roce 2015. Loni se encefalitidou nakazilo téměř 700 lidí.
Klíšťová encefalitida, proti které existuje účinné očkování, je závažným akutním neuroinfekčním onemocněním. Většinou se projevuje ve dvou fázích. Inkubační doba je obvykle sedm až čtrnáct dní, maximálně však 28 dní. Encefalitida se za začátku tváří jako běžná chřipka – pacient si stěžuje na bolest hlavy, únavu, celkovou slabost, bolest kloubů. S krátkým odstupem pak přichází druhá fáze nemoci, při které je zasažena centrální nervová soustava. Nemoc může probíhat i skrytě nebo se nerozvine. Průběh onemocnění bývá mírnější u dětí. Větší pravděpodobnost komplikací je u dospělých a starších osob, kterým hrozí i dlouhodobé komplikace neurologického charakteru, výjimečně i smrt.
Nejúčinnější prevencí nákazy klíšťovou mozkovou encefalitidou je očkování, které je doporučováno nejen starším osobám. Od loňského roku mají osoby starší 50 let nárok na očkování hrazené ze zdravotního pojištění. „Teď na konci zimy je opravdu nejvyšší čas nechat se očkovat proti klíšťové encefalitidě. Ochranná imunita totiž nastupuje dva týdny po druhé dávce. Ta se aplikuje nejčastěji až tři měsíce po dávce první,“ doplňuje informaci Hana Pavlasová. Krajská hygienická stanice Na Vysočině doporučuje poradit se o možnosti očkování proti klíšťové encefalitidě a dalším infekčním onemocněním se svým praktickým lékařem.
Druhé závažné onemocnění, které se u lidí může rozvinout po přisátí klíštětem, borelióza, má inkubační dobu nejčastěji několik dní až jeden měsíc, někdy i několik měsíců od přisátí klíštěte. „Obvykle se projeví červenou, několikacentimetrovou skvrnou, často s centrálním vyblednutím kolem vpichu. Dalšími příznaky bývají zvýšená teplota, bolesti hlavy, únava. Pokud není onemocnění včas léčeno, může napadat nervový systém a způsobit záněty nervů, zánět mozkových blan apod. Někdy postihuje klouby nebo srdce. Léčí se antibiotiky,“ přibližuje druhé onemocnění mluvčí KHSV Jana Böhmová.
Infikovaná klíšťata se nachází na území celé ČR, je proto důležité předcházet samotnému přisátí klíštěte. Najdeme ho v lese i na loukách, v nížinách i v horských oblastech, v městském parku i na zahradě. Podle mluvčí Böhmové je ideální do přírody nosit světlé oblečení s dlouhým rukávem a nohavicemi. Je dobré používat repelenty ať ve formě sprejů nebo třeba náramků.
„Po návratu z venku si prohlédněme celé tělo včetně vlasové části. Je potřeba si zkontrolovat také oděv. Když už dojde k přisátí klíštěte, pak je důležité ho odstranit co nejdříve. Místo vpichu potřeme nebo zastříkáme dezinfekcí s alkoholem, která by měla působit 3 až 5 minut. Zásadně nepoužíváme žádné oleje nebo mýdla, protože takto podrážděné klíště do našeho těla vyzvrátí více infikovaných slin,“ popisuje mluvčí KHSV.
A jak tedy klíště po postříkání dezinfekcí co nejúčinněji odstranit? Ideální je použít speciální pinzetu. Klíště podebereme co nejblíže u kůže a pomalu vytrvale táhneme, případně s tímto roztočem mírně vikláme. Po vytažení klíštěte místo opět vydezinfikujeme. Klíště pak nejlépe spálíme. „Nikdy na ně nesaháme nechráněnou rukou. Ruce si vždy po odstraňování klíštěte pořádně umyjeme teplou vodou a mýdlem. Pozor, riziko infekce pro nás hrozí i při odstraňování klíštěte z našich mazlíčků,“ upozorňuje Jana Böhmová.
„Česko má jeden z nejvyšších výskytů encefalitidy v Evropě, růst zájmu o očkování je proto nakročení správným směrem. Jde o jedinou účinnou prevenci choroby, která může mít pro pacienta až fatální následky. I z hlediska zdravotního systému pak takové řešení dává smysl, cena vakcín je vždy násobně nižší než úhrada případné léčby," uvedl náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.
Základní očkování je třemi dávkami, druhá se podává jeden až tři měsíce po druhé a třetí pět až 12 měsíců po druhé. Chrání pak tři až pět let, potom je potřeba přeočkování. Podle VZP se loni nechalo očkovat téměř 155 000 pojištěnců starších 50 let, což je třikrát víc proti roku 2021, kdy neměli vakcínu, která stojí zhruba 1000 korun, hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Mladší mohou zdravotní pojišťovny žádat o příspěvek, jeho výše se liší. U VZP, která má asi 5,9 milionu pojištěnců, o něj loni žádalo 74 500 lidí, více než polovina byly děti.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
