Posledních deset týdnů jsem s Kambodžou chodil do školy. Měla různý předměty jako třeba sedni, ke mně, přines, nesmiš si brat pamlsek ze země, ignoruj ten pamlsek a poslouchej mě, a tak dále. Deset týdnů je za námi, Kambodža vystudovala a zúčastnila se slavnostní promoce.

„Poradíte, kam s tříletým dítětem za zábavou?“ zaznamenala jsem nedávno dotaz maminky na sociální síti. Od některých uživatelů následovně schytala takovou slovní sprchu, že pokud byla slabší povahy, nedivila bych se, kdyby doteď bulela schoulená v temném koutku v pozici plodu.

My Češi máme dokonalý smysl pro humor. Mnohdy je ironický, místy sarkastický a k naturalismu také nemá úplně daleko. Jinak si nedokážu vysvětlit to, že sedmdesát let od komunistického puče v Československu dochází k lákání pohlavárů této ideologie k podpoře menšinové vlády v demisi. Chce to opravdu odvahu a správné povahové vlastnosti. A takové kádry v našich končinách máme.

Pokud jste s chřipkou ulehli jako já, nejlepším parťákem v nemoci se může stát nový kamarád z útulku. Nejen že vám bude dělat společnost v posteli, ale ještě vás bude zahřívat a dělat radost.

Kambodža není jenom štěně, které spí a vyměšuje, kde a kdy se mu zachce. Je to i fenka, která slibně rozjíždí kariéru modelky a herečky. Zkušenosti s focením už má, ale v tomto týdnu Kambodža natáčela taky svůj první reklamní spot.

Tak jo, Valentýn, takový ty kýčovitý srdíčka, holubičky, kytičky, cukrovinky a kdo ví, co ještě. Trapas, že jo. Můj kluk Vladimír říká, že ho neslaví (správně, on ho neslaví) protože to je americkej svátek.

Valentýn, svátek zamilovaných, už klepe na dveře. A jak jinak udělat radost své milé nebo milému, s láskou pro pejsky, než novým kamarádem? Potěšíte tak nejen svoji drahou polovičku.

Už dva týdny cvičím a jím trochu zdravě. Nebo jsem si aspoň myslel, že jím zdravě, než mi Petr řekl, že nakládanej hermelín v hospodě není moc v pohodě. Nakládat mi tedy musel sám Petr. Na tréninku.

Dnes jsem vám chtěl naordinovat další várku milého lehkého čtení o krásné mladé fence Kambodži, která je velice roztomilá. Je ještě nevycválaná a člověk má tendenci odpouštět jí chyby a nešvary. Dneska mě ale naštvala, takže jsem ji zmlátil, až jí vypadl zub.

Zvířátka, která se dostala do milující rodiny, mají ohromné štěstí. Páníčci se o ně dobře starají, mají co jíst, kde spát a nemusí se bát o svůj život. Některá bohužel takové podmínky nemají. Nemá je kdo hladit za oušky, drbat v kožíšku ani jim dát najíst. Jejich život není růžový, ale to vše se může změnit. Vy ho můžete změnit!