Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Sotva jsem vykročil před dům, div mě nesrazila červená sto dvacítka s károvaným baretem čouhajícím z poza volantu. No vida! Tu jsem neviděl, ani nepamatuji! Zasnil jsem se s úsměvem na tváři a pokračoval v cestě. Když jsem o kousek dál na přechodu pro chodce unikl smrti v podobě béžového žigulíku jen o vlásek, úsměv mi začal tuhnout. Co to dneska...?!
Ulice plné zmateně popojíždějících automobilů a zástupy pestrobarevných šusťákovek směřujících k botanické zahradě mi napověděly, že to přišlo... Období, kdy každý znalý Olomoučan vytahuje auto z garáže jen v případě tepenného krvácení z konečníku je opět tady.
Třídenní festival květeny a zvířectva na výstavišti Flora odstartoval před dvěma dny a proměnil tak Olomouc v noční můru všech řidičů, kteří se snaží po víkendu stráveném na jachtě procpat zpět ke svému obydlí.
Ale co, když už jsem venku, tak se tam zajdu podívat. Abych vyjádřil svůj nesouhlas se čtyř korunovým zdražením jízdného, jdu ty dvě zastávky na protest pěšky.
Před vstupem se schovávám v davu prostějovských turistů vyzbrojených hromadnou vstupenkou a pronikám do areálu. V prvním stánku si poroučím pivo a dávám se do řeči s jedním ze stánkařů, který se mě snaží přemluvit ke koupi kaktusu. Svých snah zanechal, až když se mi ho konečně podařilo přesvědčit o tom, že mi minulý týden zdechla i umělá květina.
Po hodině marného hledání Durmanu a Chvojovníku Čínského jsem seznal názoru, že jsem si letošní Floru užil už do syta a je na čase vyrazit domů. A protože si myslím, že jsem svým prvním bojkotem vyslal Dopravnímu podniku dosti jasnou zprávu, nebylo potřeba v protestu pokračovat. Koupil jsem si předražený lístek a nasedl na šestnáctku, která připomínala pojízdné arboretum.
Původně jsem chtěl zavzpomínat na páteční vinné slavnosti, které jsem navštívil na Dolním náměstí, ale nejde to, protože jsem navštívil páteční vinné slavnosti na Dolním náměstí.
