Dřevo Jaroslavu Trnečkovi z Čechovic u Prostějova doslova ožívá pod rukama. Vyřezává totiž pohyblivé loutky a rovněž nejrůznější postavičky a sochy včetně například dvoumetrového zahradního šneka. Z koníčku se vystudovanému řezbáři už stala vedlejší výdělečná činnost. Svými díly dnes zásobuje specializovaný loutkářský portál.
Rozpálený čertík, cvrčci, baletky, pan Šroubek, Dexter, Pinokio, andílci, ale i unikátní obří zahradní šnek jsou některá řezbářská díla Jaroslava Trnečky z Čechovic u Prostějova, které v poslední době poutají stále více pozornosti.
"V roce 2001 jsem maturoval na střední řezbářské škole v Tovačově a nyní už šestnáct let dělám strážníka u městské policie. Vždycky jsem vyřezával, ale vojna a rodina mi ze začátku nedávaly mnoho prostoru. Dělal jsem to spíše jen okrajově pro radost, až teď v poslední době, kdy holky trochu odrostly, je času víc," popisuje řezbář.
Začínal s drobnými věcmi, soškami, ale pracoval například i na několika sochách pro soukromý betlém. "Zezačátku jsme věci spíše rozdával, ale jak jich přibývalo, založil jsem si profil na sociálních sítích, abych tam mohl svoje výrobky prezentovat. A začali mě oslovovat lidi, že by chtěli udělat to a ono. Postupně už se to nedalo zvládat tak nějak kamarádsky, takže jsme si založil živnost jako vedlejší činnost. Už to není jenom koníček," vysvětluje Trnečka.
Čtvrtek, 11. dubna 2024, 17:04
I poblíž historického centra Olomouce se kolemjdoucím občas naskytne nevšedně detailní podívaná na Měsíc a další vzdálené objekty vesmírné oblohy. Přímo ve městě totiž své dalekohledy a znalosti nabízí lidem hvězdář v ulicích Michal Štipl. I v silně...
S tím, jak práce začalo přibývat, stoupal i počet objednávek a došlo také na loutky k oblíbenému seriálu SpongeBob. "Díky tomu si mě všimla jedna specializovaná pražská loutkářská galerie, protože se jim moje loutky líbily. Navázali jsme spolupráci, vyrobil jsme první loutku a byli spokojení. Domluvili jsme se, že budeme pokračovat. Když mě osloví a mám čas, domluvíme si cenu, a když oba kývneme, jdu do toho. V poslední době proto vyrábím hlavně loutky, které jsou nyní dost v kursu. Galerie mě zásobuje zakázkami," vypráví řezbář.
O práci se bát nemusí, protože kvalitních výrobců loutek v České republice není mnoho. "Občas se mi ozvou i ze zahraničí, protože jsem v různých skupinách loutkářů nebo výrobců loutek. Byl jsem v kontaktu třeba se zájemci z Polska a dvakrát i z Ameriky. Většinou to však skončilo na ceně, protože se muselo připočítat poštovné a cena vyletěla. Díky tomu, že nyní spolupracuji s galerií, tak mně tyto starosti odpadají. Abych byl upřímný, tak ani nevím, kde moje loutky končí," říká Trnečka.
Na druhé straně mu galerie nechává docela velký volný prostor pro vlastní vynalézavost. V rámci objednávky řezbář dostane většinou jenom obrázek. U Pinokia byl třeba požadavek, že má být od Walta Disneyho, takže podoba byla jasně daná. "Samotné zhotovení pak už nechávají na mně. Loutka musí být plně funkční, jakým způsobem to udělám, to je moje věc. Třeba u baletky, která dělá různé cviky, roztahuje nohy do provazu, tak tam se to řeší jinak než u Pinokia, který jenom zvedá a maličko rozkračuje nohy. Používají se různá očka, kůže nebo provázky, a když je to jenom základní krok, tak je to klasický dřevěný spoj se zářezem a čepem, který chodí kolem osy, a ta se dělá z hřebíčku nebo ze dřeva. U každé loutky jsou jiné požadavky na to, co by měla zvládnout," vysvětluje výrobce.
Středa, 31. ledna 2024, 14:57
Slatinický da Vinici. Takovou přezdívku má Otakar Bezděk ze Slatinic na Olomoucku, který ve svém volném čase opravuje památky v obci. V minulosti to byla například křížová cesta okolo kostela nebo původní betonová socha sokola z místní sokolovny.
Jaroslav Trnečka využívá hlavně lipové dřevo, které je husté, poddajné, dá se krásně a čistě řezat a výborně se brousí. "Je nejlepší. Kupuji si fošny, na které nakreslím šablonu a na pásové pile obřežu základní tvar. Fošny nemusí být nějak ohoblované nebo opracované, protože ve finále stejně musím loutku ručně doladit nožem, dláty a broušením," objasňuje. Stačí mu fošny od jednoho maximálně do deseti centimetrů, které kupuje od osvědčeného výrobce přímo ze sušárny.
"Akorát, když je občas potřeba nějaká větší hlavička, tak si slepím bloček, nebo mohu použít nějaký malý kmen. Vždy se najde nějaké řešení. Mám také velkou výhodu, že nepotřebuji úplně prvotřídní materiál. I když deska vypraská nebo jsou v ní suky, tak si základní tvar loutky vždycky dokážu vyříznout bez prasklin a kazů," říká.
Čtvrtek, 23. listopadu 2023, 15:24
Pěstitel léčebného konopí Dušan Dvořák, který se minulý týden dostal na svobodu, si po čtyřech letech kriminálu zatím na svobodě připadá nejistě, jako by plaval. Justice mu nikdy neprokázala, že by někomu ublížil nebo prodal jediný gram marihuany,...
Práce se dřevem je podle Trnečky nesmírně uklidňující. "Tak, jak někdo rád kreslí nebo si jde zaběhat, já rád vyřezávám. Je to pro mě zábava, i když se někdy nedaří a člověk by všechno nejraději rozštípal. A je to o to lepší, že loutka nakonec ožije a není to jen kus dřeva postavený někde v koutě," svěřuje se.
Aspoň chvíli je ve své dílně každý den. I když si jde jenom vypít na půlhodinku kávu, jak říká, hned drží nožík a špalík v ruce. "Prostě mě to sem táhne, jdu kolem, tak mě to vcucne," směje se.
O tom, že by se řezbářstvím živil, uvažoval už hned po škole, ale strach o finance s tím, že by sice dělal něco, co ho baví, nakonec zvítězil. "Založení živnosti byl takový první krůček a doufám, že pomalu směřuji k tomu, že to jednou bude můj hlavní zdroj obživy. Ale uvidíme, jaká bude situace. Zatím si nestěžuji. Na to, že to mám při práci, tak si myslím, že toho je až až," konstatuje zručný řezbář z Prostějovska.
Čtvrtek, 15. února 2024, 16:44
Jakuba Smyčka ze Šumperka v současné době velmi často uvidíte se zvláštní velkou lopatou, jak upravuje sníh ve snowparku na Paprsku v Jeseníkách. Většinu překážek se mu i přes oblevu podařilo udržet v provozu, na svahu ovšem musel strávit desítky...
Foto poskytl Jaroslav Trnečka
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
