Neděle 4. 5. 2025 | Svátek má Květoslav
Značnou finanční újmu utrpěla pětapadesátiletá žena z Olomoucka, která chtěla přes internet prodat sprchový kout. Z pozice prodávající se stala obětí podvodníka, který ji přesvědčil k zadání přístupových údajů k bankovnímu kontu. Kyberšejdíř pak zřídil na jméno poškozené úvěr, ze kterého odčerpal skoro 400 tisíc korun.
Prostřednictvím inzertního portálu se pětapadesátiletá žena snažila prodat sprchový kout, za který chtěla utržit 10 tisíc korun. „Na inzerát zareagovala osoba, která nabídla, že dopravu zajistí prostřednictvím přepravní společnosti. S touto nabídkou prodávající souhlasila. Zájemce následně poškozené zaslal na e-mail odkaz s podvrženými stránkami přepravní společnosti. Na těchto stránkách poškozená vyplnila údaje ke svému bankovnímu účtu včetně PIN kódu. Díky tomu si neznámý pachatel sjednal přístup k jejímu bankovnímu účtu,“ popsala policejní mluvčí Ivana Skoupilová.
Středa, 9. dubna 2025, 20:08
Falešné investice, lži o napadení bankovního konta, romantické manipulace i triky při prodeji zboží na inzerát. Obrovskému přívalu různorodých podvodů čelí lidé nejen v Olomouckém kraji, oběti se pak obracejí s prosbou o pomoc na policii. Jen za rok...
Při tomto případu takzvaného reverzního inzertního podvodu si neznámý pachatel v bankovním prostředí své oběti sjednal na její jméno úvěr ve výši 525 tisíc korun a několika převody na různé účty odeslal celkem 375 tisíc. Věc prověřují olomoučtí kriminalisté pro podezření ze spáchání hned několika trestných činů. „Konkrétně pro trestné činy podvod a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, za které hrozí v krajním případě až osm let za mřížemi,“ specifikovala policistka.
Bankovní instituce i policie připomíná, že při prodeji zboží v internetovém prostředí je na místě obezřetnost a kupující potřebuje znát pro zaplacení pouze číslo bankovního účtu. „Apelujeme na občany, kteří prodávají zboží na inzertních či obdobných portálech, aby nikdy nereagovali na přijaté neznámé odkazy a už vůbec do nich nezadávali údaje ke své platební kartě nebo internetovému bankovnictví. Ve většině případů se jedná o podvržené odkazy,“ zdůraznila mluvčí Skoupilová.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
