Archeologům se podařilo odkrýt část barokní císařské silnice z Olomouce do Brna, kterou lze považovat za předchůdce dnešní dálnice D1. Konstrukce byla velmi kvalitní a přežila až dodneška. Šlo o nejkratší spojení hlavních říšských měst, kdy se cesty vyhýbaly osadám a v krajině tvořily nové přímky. 

Ponořit se do tajemných uliček a zákoutí Prostějova mohou nyní všichni zájemci na výstavě ve zdejším muzeu, kde Zdeněk Horák vystavuje své ikonické kresby. Návštěvníci uvidí hlavně prostředí zaniklých židovských uliček. Výstava potrvá do poloviny září.

Přestože Olomouc patří k největším českým městům, aktuálně je šestým největším, oficiálně je jen jedním ze čtrnácti krajských měst. Od svých počátků však byla hlavním městem Moravy a druhým městem českých zemí po Praze. Slavná minulost však náhle skončila, co se stalo?

Olomoucký kraj má svého zástupce v populární anketě Strom roku, kterou pořádá Nadace Partnerství. Do finálové fáze hlasování se dostala Lípa svobody v Bousíně na Prostějovsku, která je němým pamětníkem pohnutého osudu regionu u vojenského prostoru na Drahanské vrchovině.

S využitím nemocniční výpočetní tomografie nahlédli archeologové z přerovského Muzea Komenského do útrob uzavřené keramické nádoby staré více než tři tisíce let. CT přístroj odhalil, že schránka ukrývá bronzové šperky a řadu dalších předmětů. Výsledky výzkumu si mohou prohlédnout i zájemci z řad veřejnosti na výstavě Detektory v archeologii na Přerovsku.

Bývalá synagoga v centru Prostějova již zmizela z nabídky realitní kanceláře, ve které její cena postupně klesla až na pět a půl milionu korun. Majitelé chátrající objekt nyní opět nabízí městu, které koupi v minulosti odmítlo kvůli vysoké ceně.

Miloslav Krbec spojil celý svůj osobní i profesionální život s Olomoucí. Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a studoval zde bohemistiku. Byl významným jazykovědcem a vysokoškolským pedagogem. Narodil se před sto lety.

Antonín Ugwitz, prostějovský rodák, učitel a moravský vlastivědný pracovník, je autorem první monografie o Tovačovu. Jeho velkou láskou byla historie. Jako učitel ve všech místech svého působení pilně studoval historické prameny, kroniky a bádal v archivech.

Jak se museli nadřít naši předci, aby si vyprali, vysušili a vyžehlili své prádlo, všem zájemcům ukáže unikátní výstava v muzeu na Staré radnici v Hranicích na Přerovsku s názvem Peru, ždímám, žehlím. Expozice zabývající se historií praní představí například historické mechanické pračky.

První formovací stroj, který dokázal vyrobit neuvěřitelných až deset tisíc tvarůžků za hodinu, a umožnil tak tuto pochoutku dostat k velkému množství lidí, začal v Lošticích na Šumpersku fungovat před sto lety. Začala tak revoluce ve výrobě jediného původního českého sýra.