Mnohým lidem se musíme uklonit a podat jim ruku – i když bychom jim raději šlápli na nohu. To je jeden z řady břitkých aforismů šumperské německé spisovatelky Marie Knitschke. Malý výbor z díla pozapomenuté spisovatelky vydal pod titulem "Marie Knitschke: Jedůvky. Z mého šumperského života" nakladatel Radek Ocelák.

Pranýř. V dnešní době si pod tímto názvem už málokdo představí něco konkrétního. Přitom ještě na počátku 19. století to byla nedílná součást většiny měst i městeček. Pojďme si proto přiblížit, co to vlastně pranýř byl, k čemu sloužil a kde po celá staletí stával právě ten olomoucký. Důležitou roli pranýře totiž v životě středověké městské společnosti dokládá jeho umístění v centrálním prostoru, v Olomouci stával na Horním náměstí, hned vedle radnice.

V Prostějově se otevřela výstava mapující podobu bývalé zdejší nové synagogy, dnešního Husova sboru. Její vizualizaci formou virtuální rekonstrukce zachytila absolventka Technické univerzity ve Vídni Irene Moserová. Vzhled svatostánku v minulosti i v současnosti podrobně mapují také detailní informace na deseti panelech. Výstava připomíná 80. výročí transportů židovských spoluobčanů do koncentračních táborů.

Jedna z dominant olomouckého Horního náměstí Sloup Nejsvětější Trojice se ocitla pod drobnohledem špičkových kamer speciálního dronu. Na barokní dílo zapsané v seznamu kulturního dědictví UNESCO se zaměřil Národní památkový ústav, který nechal zaznamenat podobu sloupu před plánovaným restaurátorským zásahem.

Sluneční hodiny na Václavském náměstí v Olomouci byly objeveny v roce 2000 při sondážním průzkumu Hospodářského dvora, rekonstruovaného pro technické a administrativní zázemí Arcidiecézního muzea. Obohacují nevelký soubor olomouckých barokních hodin. Dobou vzniku jsou mezi nimi zatím nejstarší.

Dnes je tomu 106 let, kdy se v naší zemi poprvé měnil čas ze zimního na letní. Stalo se v noci 30. dubna 1916. Toto střídání vydrželo dodnes, i když se v posledních letech objevila řada návrhů na to ponechat celý rok jen jeden čas. Odborníci se ale nemohou dohodnout na tom, který by to měl být. Jestli ten zimní, či letní.

Válečným zajatcům ze druhé světové války, padlým československým vojákům z první světové války, ale i osudům vojáků z novodobých misí se věnuje Válečné muzeum, které se na začátku týdne otevřelo v České Vsi na Jesenicku. Zázemí našlo v bývalé hasičské zbrojnici, jejíž prostory prošly v uplynulých měsících rozsáhlou rekonstrukcí za 7,5 milionu korun. Muzeum chce expozicí přiblížit válečnou historii nejen zdejším obyvatelům, ale i turistům.

Prostějovský rodák a člen spolku Hanácký Jeruzalém Jan Lázna prožil v židovských uličkách v Prostějově, ze kterých dnes zbylo už jen torzo, své dětství. Shromáždil stovky fotografií, archivních materiálů, dokumentů a vzpomínek a dnes o nich dokáže poutavě vyprávět. Již několik let také pracuje na papírovém modelu celého ghetta.

Kryt civilní ochrany v Bezručových sadech v Olomouci se od úterka promění v netradiční expozici Institutu Paměti národa, která představí bojovníky proti nacismu a komunismu. Výstava Odkryté příběhy 20. století bude založena zejména na příbězích pamětníků. Olomoucké multimediální muzeum totalit bude po Pardubicích druhé v České republice.

Po dvou letech covidových omezení se turistická sezona rozbíhá na hradech a zámcích Olomouckého kraje v tradičním termínu. Památky nabídnou návštěvníkům novinky i navýšení komfortu, na druhou stranu ale kvůli rostoucím nákladům stoupla i cena vstupného.