Přibližně o pět procent se meziročně zvýšily náklady Zoologické zahrady Olomouc na krmivo pro zvířata. Potrava pro přibližně 1800 zvířat vyšla loni celkem na 8,7 milionu korun. Příprava krmných dávek představuje v řadě případů vysoce odbornou činnost, aby bylo obyvatelům zoo možné dodat všechny potřebné živiny v obdobném režimu jako ve volné přírodě.

Jen mírný nárůst nákladů na krmivo pro zvířata zaznamenala v uplynulém roce olomoucká zoologická zahrada. Potrava pro takřka 1800 jedinců vyšla na 8,25 milionu korun, denně tak zvířecí obyvatelé areálu na Svatém Kopečku v průměru spořádají porce za 22 tisíc korun. Odborníci musí dbát na skladbu jídelníčku i jeho načasování.

Přibližně o šestnáct procent meziročně stouply náklady na krmivo v Zoo Olomouc. V roce 2022 zaplatila zoologická zahrada za potravu pro zvířata necelých sedm milionů, loni už částka přesáhla osm milionů. Nejrozmanitější krmné dávky potřebují drápkaté opičky, nejvyšší náklady jsou každý den spojené s výživou mohutných tygrů ussurijských.

Při tradičním statistickém ohlédnutí za uplynulým rokem se v Zoo Olomouc zaměřili i na náklady vynaložené na krmení zvířat. Těch chová zahrada na Svatém Kopečku přes 380 druhů a celkem jde o takřka 1600 jedinců. Za rok zvířecí obyvatelé areálu spořádají krmiva za téměř sedm milionů korun.

Přichází období, kdy se lidé začnou zbavovat vánočních stromečků. Častokrát padne otázka, zda by se nehodily zvířatům v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Nikoliv. Řada zvířat má stromky ráda, pocházejí však výhradně od prodejců. Jde o zbytky, které se před Vánocemi nepodařilo prodat.

Krmíte vašeho psa stylem, že má neustále granule v misce (co kdyby měl náhodou hlad?!), nebo pravidelně dávkujete a vážíte mu krmivo jak ráno nebo/i večer? A kolik by toho za den měl pes sníst?

Neznámý vandal poničil v období od 4. do 16. května konzervační vaky pro uskladnění krmiva u velkokapacitního kravína v Lutíně. Vaky pachatel rozřezal a způsobil tím zemědělskému družstvu Senice na Hané škodu v předběžné výši 175 tisíc korun.

Zima pomalu končí a někteří vodní ptáci se rozhodli přezimovat ve městech a na místech kam jim lidé nosí potravu. Jde především o labutě velké a kachny divoké. Ojediněle i o lysky černé, racky chechtavé, bouřní a bělohlavé, poláky velké nebo chocholačky, hvízdáky, ostralky nebo kachničky mandarínské.

Koncem roku a počátkem nového se množí otázka Jana Nerudy. Kam s ním? Ta vaše souvisí s vánočním stromečkem. Lze jej darovat, přivézt zvířatům? Bohužel ne. Veškeré stromy, které zahrada může přijmout, pochází přímo od prodejců. „Pochutnají si především kopytníci – kozorožci, velbloudi, a další,“ dodává krmivářka Mgr. Dana Smičková.