Čtvrtek 30. ledna 2025 | Svátek má Robin
Jen mírný nárůst nákladů na krmivo pro zvířata zaznamenala v uplynulém roce olomoucká zoologická zahrada. Potrava pro takřka 1800 jedinců vyšla na 8,25 milionu korun, denně tak zvířecí obyvatelé areálu na Svatém Kopečku v průměru spořádají porce za 22 tisíc korun. Odborníci musí dbát na skladbu jídelníčku i jeho načasování.
Zatímco mezi lety 2022 a 2023 se v nákladech na krmivo projevila inflace v Zoo Olomouc nárůstem výdajů o více než milion korun, v roce 2024 už byla situace stabilnější. Zoologická zahrada zaplatila za potravu pro zvířata 8,25 milionu. „Denní náklady tak představovaly částku 22 542 Kč. V roce 2023 se jednalo o částky: 8 093 694 Kč a 22 175 Kč,“ uvádí v tiskové zprávě krmivářka Zoo Olomouc Dana Smičková.
Pondělí, 20. ledna 2025, 18:33
Blízko pětadvacetiletému rekordu byla návštěvnost Zoo Olomouc v uplynulém roce 2024. Do areálu na Svatém Kopečku zavítalo 377 tisíc lidí, což je v meziročním srovnání o čtyři tisíce méně. Podle zástupců zoologické zahrady se část zájemců do zoo ve...
Mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská připomíná, že vytvoření vyhovující krmné dávky pro některá zvířata představuje takřka alchymii. „Nad sestavením krmných dávek bdí krmivář, který pak spolupracuje se zoology i ošetřovateli, někdy i kolegy ze spřátelených zoo, mezi nimiž se cenné zkušenosti předávají. Je třeba si uvědomit, že musíme nahradit vše, co by zvířata konzumovala ve volné přírodě. Ať jsou to třeba i lišejníky, termiti a mnoho dalšího, což není vždy snadné. Současně se zohledňuje fakt, že ku příkladu velké šelmy zkonzumují ve volné přírodě několik desítek kilogramů masa naráz a poté do dalšího lovu, který nemusí být ani úspěšný, hladoví,“ vypráví Iveta Gronská.
I když by to možná ocenili, tak kvůli přiblížení se přirozenému způsobu života nedostávají potravu každý den například tygři ussurijští, kteří statisticky spořádají v průměru maso za 500 korun denně. Fakticky ale dostávají několik desítek kilogramů výživy dvakrát či třikrát za týden. Přibližně za dvě stě korun denně sní krmiva gepardi. Mezi další nákladnější obyvatele zoo se řadí paryba siba atlantská, která se krmí rozmraženými mořskými plody.
Středa, 22. ledna 2025, 13:07
Obohacení jídelníčku a života v areálu zoologické zahrady zažili tygři ussurijští na Svatém Kopečku u Olomouce. Ke zkrmení jim chovatelé dali kozorožce kavkazského, který byl utracen kvůli vysokému věku a zdravotním problémům. Velké kočkovité šelmy...
Menší porce zkonzumují drápkaté opičky, jejich strava ale musí být mimořádně pestrá. „Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic obsahující arabskou gumu, speciální kaše, granule a jako doplněk řadu vitaminů a minerálů. Nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty, moučnými červy i šváby,“ specifikovala mluvčí Zoo Olomouc. Náročnějším úkolem je i vytvoření krmné dávky pro vzácné hrabáče kapské či mravenečníky stromové. „Jejich potrava sestává z vařeného kuřecího nebo hovězího masa, granulí pro psy, banánu, vaječného žloutku, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků,“ doplnila Iveta Gronská.
Příprava rozmanitých krmných dávek v jednotlivých částech zázemí podle zástupců zahrady mnohdy připomíná běžnou domácnost. Suroviny či samotná potrava zvířat se ale poněkud liší. „Jedná se o červy, myšata, exotické ovoce, okus, králíky, ale třeba i kozorožce určeného ke zkrmení. Olomoucká zoo však cíleně zvířata za účelem zkrmení nechová. Výjimku tvoří omezené množství krmných hlodavců, jež se usmrcují v souladu s platnou legislativou. Živými zvířaty krmit není přípustné, neboť bychom porušovali zákon na ochranu zvířat, jelikož lovená kořist nemůže v rámci výběhu či ubikace utéct. Jinak je tomu u plazů, kteří se živým krmivem krmit musí,“ vysvětluje mluvčí Gronská.
Foto Zoo Olomouc
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
