Olomoucký magistrát vyzývá obyvatele, aby zbytečně nekrmili potkany, kteří by se mohli na některých místech přemnožit. Nespotřebované nebo prošlé potraviny nepatří do přírody, ale například do biopopelnic. Radnice každoročně řeší desítky stížností.

Desítku nových tůní v letošním roce vybudovali pracovníci chráněné oblasti v Litovelském Pomoraví. Chtějí tak vytvořit podmínky pro vzácné druhy živočichů a rostlin, například pro žebratku bahenní nebo čolka velkého. Tito obojživelníci patří v přírodě mezi nejrychleji ubývající druhy.

Také zvířata v olomoucké zoo dostala o Vánocích dárky. Spořádala vánoční stromečky, které se prodejcům nepodařilo před svátky prodat. Především kopytníkům chovatelé do výběhů rozvezli na dvě stovky jedlí a borovic.

Při práci přímo v terénu strávilo osm ornitologů v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky více než 280 hodin. Během pozorování zaznamenali čtrnáct druhů dravců, z toho dvanáct chráněných. Mapování dravého ptactva probíhalo na 70 předem vytipovaných místech, v horské oblasti mohou lidé výjimečně zahlédnout i orly, ti zde však na rozdíl od sokolů nehnízdí.

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku se pyšní u žiraf rothschildových úspěšným a dlouhodobým chovem, v olomoucké zoo se narodilo od roku 1976 už 72 mláďat. Tím posledním je samec Nick, který přišel na svět před osmi dny.

Samice levharta mandžuského, která přicestovala z Kanady, se v olomoucké zoo poprvé představila veřejnosti. Po ukončení karantény se dostala do venkovního výběhu a hned spořádala králíka. Ve volné přírodě dnes žije zhruba sto jedinců tohoto kriticky ohroženého druhu.

Významného pomocníka v boji s přemnoženými komáry získaly obce na Litovelsku, které budou od letních měsíců moct využít špičkový postřikovací dron. Stroj, který včetně rozsáhlého příslušenství, povolení a školení obsluhy přišel na takřka milion korun, může ošetřit speciální biologickou látkou rozsáhlé plochy luk a polí. Postřiky z dronu by měly citelně ulevit území, ve kterém žije 20 tisíc obyvatel.

V polovině listopadu se v Zoo Olomouc vyklubaly z vajec čtyři mláďata užovek ostronosých, staly se tak prvními přírůstky svého druhu vylíhlými v českých zoologických zahradách. Malí sytě zeleně zbarvení hadi jsou velmi podobní dospělým jedincům, na svět přišla po takřka sto dnů trvající inkubaci.

Zářijové povodně těžce zasáhly obydlené oblasti hlavně v údolích Jeseníků na severu kraje, masivní škody a rozsáhlé sesuvy však způsobily i v samotných horách. Podle ekologů, kteří celou situaci zmapovali, jsou hlavním důvodem spádové lesní cesty, příkopy, svážnice, smrková monokultura, ale také lyžařské vleky a sjezdovky.

Na Hradeckém rybníku u Tovačova na Přerovsku se objevili dva mladí rackové tříprstí. Žijí na mořském pobřeží Severního moře a k nám se zatoulávají pouze velmi vzácně. Rackové tříprstí se v Tovačově naposledy objevili v roce 2020 a 2012.