Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.

Devatenáct druhů rostlin, které v České republice doposud nikdo nenašel, objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Dostala za to cenu od České botanické společnosti.

Na podmáčeném poli u Vlkoše na Přerovsku ornitologové v těchto dnech pozorovali hejno osmi kamenáčků pestrých. Jde o bahňáky, kteří žijí v Arktidě na pobřeží Skandinávského poloostrova a jen velmi vzácně se v době tahu objeví ve střední Evropě.

Hygienici loni v Olomouckém kraji evidovali výrazný nárůst počtu případů spály. Lékaři jim nahlásili 530 lidí nakažených tímto vysoce infekčním bakteriálním onemocněním, v meziročním srovnání jich bylo osmkrát víc. Spála nejvíce trápila děti.

Vědci z Univerzity Palackého předpověděli, že nebezpečné sršně asijské svou invazi do České republiky zahájí na západě země. V Plzni dnes hasiči jedno hnízdo likvidují. Zpozornět by měli lidé také v okolí Českých Budějovic a v Podkrušnohoří. Olomouckému kraji zatím nebezpečí nehrozí.

V nejvyšších moravskoslezských horách se v posledních letech zabydluje puštík bělavý. Jde o druhou největší sovu a kriticky ohrožený druh. Ochráncům přírody se nyní podařilo zdokumentovat další lokalitu výskytu puštíka na Rýmařovsku.

V nejvyšších Moravskoslezských horách se patrně usídlil král nebes, orel skalní. Kromě toho zde pobývají také vzácné šelmy, jako jsou vlk a rys. Ukázaly to unikátní záběry z fotopastí, které nyní zveřejnili ochránci přírody. Ti zároveň apelují na správce hor a turisty, aby chráněná zvířata nechali co nejvíce v klidu.

Případů nemocí přenášených klíšťaty je podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce srpna více než ve stejném období loni. Lékaři letos nahlásili 441 nakažených klíšťovou encefalitidou a 2035 případů lymské boreliózy, loňské počty byly asi o čtvrtinu nižší u boreliózy a zhruba o 13 procent u encefalitidy. Zhruba třetina lidí se přitom každoročně nakazí ještě na podzim.

Obce v Litovelském Pomoraví se začaly připravovat na komáry. Vyzývají obyvatele, aby sudy a nádrže s vodou nenechávali naplněné, pečlivě kontrolovali larvy a vodu ještě před výletem komárů případně spotřebovali. Hygienici ubezpečují, že plošná komáří kalamita letos zatím nehrozí. Přemnožení komárů by mohlo být pouze lokální.

V Rychlebských horách se patrně usadil pár přísně chráněných vlků. Fotopasti zde v posledních měsících šelmu opakovaně zachytily, podle ochránců přírody z Hnutí Duha vše nasvědčuje tomu, že jde o nové stabilní teritorium. Kriticky ohrožený vlk se sem vrací po stovkách let.