Hygienici kontrolovali obsah soli v obědech z restaurací i jídelen. Neobstál ani jeden vzorek

Hygienici z Olomouckého kraje se zaměřili na namátkové zmapování obsahu soli v jídlech servírovaných ve stravovacích zařízeních v regionu. Doporučenému limitu Světové zdravotnické organizace nevyhověl ani jeden z takřka padesáti testovaných pokrmů. Nejvyšší hodnotu zjistili u polévky a špaget s pestem z přerovské závodní jídelny.
S doporučenými hodnotami denního příjmu pěti až šesti gramů kuchyňské soli porovnávali obsah této látky krajští hygienici v průběhu měsíce května. Výsledky analýzy ukázaly, že všech 44 vzorových obědů překročilo množství doporučované Světovou zdravotnickou organizací či Nařízením Evropského parlamentu a Rady z roku 2011.
„Provedli jsme celkem 24 namátkových kontrol v provozovnách stravovacích služeb – 16 kontrol v závodních kuchyních, 6 kontrol v restauracích, 1 kontrolu ve stravovacím provozu nemocnice a 1 kontrolu ve stravovacím provozu u poskytovatele lázeňské péče, a to napříč Olomouckým krajem. Odebráno bylo celkem 44 vzorků porcí obědů, tedy polévky a hlavního chodu. 28 vzorků bylo odebráno v závodních kuchyních, 12 vzorků v restauracích, 2 vzorky v nemocnici a 2 vzorky u poskytovatele lázeňské péče,“ popsala mluvčí Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Markéta Koutná.
Za předpokladu, že oběd tvoří asi třicet procent denního příjmu, odpovídá tomuto jídlu přepočtená hodnota okolo 1,5 gramu soli. Nejvíce soli obsahovalo menu v přerovské závodní jídelně, kde u špaget s pestem a vývaru zjistili hygienici přítomnost 14,8 gramů NaCl. U dalších pěti obědů napříč různými typy provozoven překročil obsah soli hranici deseti gramů. „Nejčastěji se hodnota množství soli v pokrmech pohybovala kolem sedmi gramů. Nejpříznivější situace byla zaznamenána v okrese Prostějov, kde se v závodních kuchyních pohybovala hodnota množství soli kolem čtyř gramů. V okrese Prostějov bylo zaznamenáno také nejnižší množství soli v menu ze závodní kuchyně – 3,14 gramů a to u menu polévka ragú a rumunské vepřové žebírko s těstovinami,“ upřesnila mluvčí Koutná.
Podle provozovatelů jídelen a restaurací se pracovníci množstvím soli v pokrmech zabývají, problémem je při snaze snížit obsah soli její výrazná přítomnost už ve vstupních surovinách. „Odborné světové studie uvádějí, že vstupní suroviny ovlivňují až procent výsledného množství soli v hotovém pokrmu. Provozovatelé uvedli, že nezaznamenali žádné stížnosti ze strany strávníků na přílišnou slanost servírovaných jídel,“ podotkla mluvčí hygieniků.
- jídlo na talíři nepřisolujeme, solničku uklidíme z dosahu
- při přípravě pokrmů nahrazujeme sůl čerstvými či sušenými bylinkami, česnekem apod.
- omezujeme používání bujónů, gulášových kostek, kořenících směsí a jiných lákavých dochucovadel
- pečivo s krystalky soli na povrchu a se slanými náplněmi konzumujeme s rozvahou
- při konzumaci oříšků a obdobných pochutin vybíráme jejich neslanou variantu
- častou konzumaci párků, salámu a šunky nahrazujeme libovým masem
- dbáme na pravidelný příjem čerstvé zeleniny a ovoce, syrovou zeleninu nesolíme
- slané sýry jako jadel, korbáčiky, olomoucké tvarůžky, hermelín, balkánský sýr, tavené sýry nahrazujeme méně slanými variantami jako je např. měkký tvaroh, žervé nebo cottage sýr
Zdroj: Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje










