Proměna fauny i flory poznamenala Jeseníky během uplynulých 50 let, od doby, kdy byly prohlášeny za chráněnou krajinnou oblast (CHKO).
Do podoby hor významně zasáhly i krajinné dominanty - vysílač na Pradědu, jehož stavba začala rok před vyhlášením CHKO, a také přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Proměnily je i významné investice, především do lyžařských areálů. Padesátileté výročí slaví CHKO Jeseníky 19. června.
Podle vedoucího Správy CHKO Jeseníky Petra Šaje je 50 let ve vztahu k vývoji přírody relativně krátké období, poměrně výrazně se však změnila lidská společnost a hlavně její potřeby. Vývojem prošla i návštěvnost, kterou správa v mnoha lokalitách mapuje posledních zhruba deset let pomocí čidel. Nejvíce lidí, 182.000, ročně zamíří na vrchol Pradědu, láká také naučná stezka Bílou Opavou, kde se loni návštěvnost vyšplhala na téměř 120.000 návštěvníků.
„Hned za ní je trasa k Velkému mechovému jezírku na Rejvízu s poloviční návštěvností. Z tohoto jednoznačně vyplývá, že Jeseníky zvládnou poměrně velké množství ukázněných a ohleduplných turistů," řekl Šaj. Opakem však je podle něj enormní potřeba provozovat v horách nové a nové sportovní aktivity a komerční extrémní závody pro tisíce účastníků.
„Dnes už bohužel nestačí obout si pohorky a jít na túru, dnes, zdá se, je zapotřebí, aby každý cíl byl okořeněn nějakou atrakcí, nejlépe spojenou s alespoň trochu adrenalinovým zážitkem nebo přichystanou zábavou," podotkl jeho zástupce Jindřich Chlapek. Odborníci přitom poukazují na to, že expandující a nekontrolovaný rozvoj cestovního ruchu může být pro přírodu centrální část Jeseníků velmi limitující; hory mohou přijít o svá ještě relativně klidová území.
Aktuálním problémem jesenické CHKO jsou podle odborníků jednoznačně tamní lesy, ve kterých zejména v první polovině existence CHKO přibylo smrkových kultur na úkor smíšených lesů. Podle Šaje se na jejich stavu podepisuje zejména počasí, které výrazně oslabuje lesní porosty především v okrajových částech oblasti, nejnáchylnější jsou přitom starší hospodářské smrkové porosty.
„Na mnoha místech v důsledku nepřiměřeně vysokých stavů zejména jelení zvěře zcela chybí obnovující se dřeviny, jako je jedle, javor klen i mléč, jilm horský nebo třešeň ptačí, v nejvyšších polohách pak například jeřáb ptačí. Tento vliv není tolik vidět, ale o to je z pohledu ochrany přírody dramatičtější," doplnil Chlapek. Lesní hospodaření považuje za největší problém v CHKO Jeseníky také Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc.
„Měnící se klima nyní postupně ukazuje dluh, na který předcházející generace žily: postupně umírající nestabilní smrkové monokultury, které napadá kůrovec," řekl Kutal. Proměny se za padesátiletou existenci CHKO dočkala i fauna. Z hor podle Chlapka zřejmě nenávratně zmizely některé druhy jako tetřev nebo tetřívek, vrátil se však sokol stěhovavý, který pravidelně hnízdí v horách od roku 2001.
„Dnes už je jeho populace v Jeseníkách na historickém maximu a s přilehlým okolím CHKO tvoří jednu z nejsilnějších populací v ČR, jde zhruba o 20 lokalit," podotkl Šaj. Dodal, že faunu Jeseníků v posledních letech obohatil také datlík tříprstý, jeřáb popelavý a od letoška i puštík bělavý. Návrat sokolů kvitují i zástupci hnutí DUHA. „Navzdory vysoké lesnatosti a nízkému osídlení se bohužel do Jeseníků zatím trvale nevrátili vlci a rysi, v posledních pěti letech jsme je zaznamenali jen sporadicky," uvedl Kutal.
