Politik a publicista Adolf Vodáček byl významnou osobností Olomouce minulého století

Autoři | Foto poskytla Hana Bartková

Adolf Vodáček byl významnou veřejnou a kulturní osobností Olomouce čtyřicátých až devadesátých let 20. století. Byl veřejným a politickým činitelem, typografem, bibliofilem, editorem a vlastivědným publicistou.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Adolf Vodáček se narodil se 13. dubna 1905 v Boskovicích v rodině dělníka Adolfa Vodáčka a Amálie rozené Suché. Od svých tří let zde navštěvoval klášterní školu a už jako malý chlapec ministroval a učil se latině. Vyučil se sazečem v boskovické tiskárně Františka Šaška, kde v roce 1923 získal výuční list. Potom pracoval v tiskárnách ve Valašském Meziříčí, Přerově, Novém Jičíně, Brně a Vyškově. Nakonec se v roce 1938 trvale usadil v Olomouci a začal pracovat v Lidových závodech tiskařských a nakladatelských.

V roce 1932 se stal členem Československé strany lidové a byl členem Orla. Na tyto aktivity navázal i v Olomouci. Za okupace byl nasazen na práce v Německu. Odtud v březnu 1945 utekl a do konce války se skrýval.

V polovině května 1945 nastoupil opět do olomouckých závodů. Pracoval potom v tiskárně ve Valašském Meziříčí, kde byl předsedou závodního výboru ROH a zastával i funkci předsedy krajského výboru Svazu pracovníků v průmyslu tiskařském a knihařském. V únoru 1948 patřil k loajálním členům lidové strany. Přijal nabídku kandidatury za poslance do Národního shromáždění za podmínky, že se nebudou opakovat protináboženské a proticírkevní útoky.

Rodák z Určic Josef Konšel patřil mezi přední lesnické odborníky. Uplynulo 150 let od jeho narození

Mezi naše přední lesnické odborníky patřil rodák z Určic na Prostějovsku Josef Konšel, od jehož narození nyní uplynulo sto padesát let. Kněz, lesník, vědec a vysokoškolský pedagog byl jedním z nejvýznamnějších evropských lesníků. Je...

Sílící útoky na katolickou církev a rozšíření tzv. Katolické akce přivedly Adolfa Vodáčka k tomu, že se 22. srpna 1949 vzdal poslaneckého mandátu. Do konce roku rezignoval na všechny funkce v lidové straně a v odborech. Až do odchodu do důchodu potom pracoval jako dělník v tiskárně IGO v Olomouci, v Železárnách Sigma – Kosmos v Hodolanech a v n. p. Milo.

V Olomouci byl aktivním členem různých spolků – pěvecko-hudebního spolku Žerotín, Klubu přátel výtvarného umění, Vlastivědného spolku muzejního a byl členem výboru Vlastivědné společnosti muzejní. Během pražského jara se zapojil do práce lidové strany a snažil se obnovit činnost Orla. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy z lidové strany definitivně vystoupil.

Byl velkým milovníkem krásné knihy. Rozhodl se proto v Olomouci založit pobočku Spolku českých bibliofilů. Bibliofilské hnutí zde mělo velkou tradici od roku 1928 a patřili k němu nadšenci a průkopníci Richard Martinčík, Josef Černý, O. F. Babler, Ludvík Dohnal, Stanislav Vrbík, Bohuš Valihrach a Josef Špaček. Právě na ně navázal obnovený spolek ustavující schůzí konanou 23. května 1970 v Geislerově sále LŠU Žerotín. Zúčastnilo se jí 38 členů z Olomouce a okolí.

Před sto lety zemřel advokát, kulturní činitel a spisovatel Jan Hoch. Patřil k bojovníkům za český Prostějov

Před sto lety zemřel významný advokát, kulturní činitel a spisovatel Jan Hoch. Narodil se v Hrubčicích na Prostějovsku, v osmdesátých a devadesátých letech 19. století patřil k bojovníkům za český Prostějov.

Adolf Vodáček byl neúnavným a aktivním předsedou a organizátorem všech akcí. Vedl přednášky a besedy, organizoval tematické zájezdy po místech spjatých s bibliofily, básníky i tiskaři (Nový Jičín, Kroměříž, Stará Říše, Tasov, Rajhrad, Kunštát, Bystřice pod Hostýnem, Sobotka). Přispíval do sborníků a podílel se na vydávání bibliofilských tisků. Seskupil kolem sebe skupinu nadšenců a spolupracovníků, mezi které patřili O. F. Babler, Eduard Wondrák, Josef Glivický, Bohuslav Smejkal, Jaroslav Kanyza a Lubomír Nakládal.

Pobočka pokračovala v činnosti i po roce 1989 v nových podmínkách zásluhou jeho následovníků a pokračovatelů Bohuslava Smejkala a Bohumíra Koláře. V roce 1995, kdy dovršil devadesát let, se rozloučil s aktivní činností. Za jeho zásluhy mu byl udělen titul Čestný jednatel Spolku českých bibliofilů v Praze. Zemřel 1. února 1998 v Olomouci a je pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Olomouci-Slavoníně.

František Skácelík byl přerovský lékař, starosta a regionální pracovník. Podílel se na založení měšťanské školy

Pozoruhodnou osobností našeho regionu byl lékař a veřejný činitel František Skácelík. Narodil se v Bochoři u Přerova a po studiích působil jako praktický lékař v Přerově. Ordinoval ještě ve svých šestašedesáti letech, až v roce 1911 na vlastní...

Adolf Vodáček byl nejen bibliofilem, ale také velkým sběratelem. Sbíral grafiku, autografy, známky a odznaky. Tiskařské štočky k Vodáčkovým tiskům navrhli výtvarníci Karel Svolinský, Arnošt Hrabal, Ladislav Rusek a Jana Krejčová. Vedl také rozsáhlou korespondenci, například s předválečným poslancem Aloisem Kaderkou, knihovníkem a bibliofilem O. F. Bablerem, kunsthistorikem Františkem Dvořákem, dirigentem Zdeňkem Mácalem a kardinálem Františkem Tomáškem.

Jeho rozsáhlý osobní fond je uložen v olomoucké pobočce Zemského archivu Opava v Olomouci, U Husova sboru 1. Samostatně je vyčleněn fond mapující činnost olomouckého spolku bibliofilů. Velkou poctou olomouckým bibliofilům a Adolfu Vodáčkovi byla v roce 2008 výstava uspořádaná k 100. výročí založení Spolku českých bibliofilů ve Vědecké knihovně v Olomouci.

Hodnocení článku je 20 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky Olomouc, Adolf Vodáček, Otto František Babler, Valašské Meziříčí, Nový Jičín, Žerotín, Spolek českých bibliofilů, Bohuslav Smejkal

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.