U Němčic nad Hanou archeologové objevili zabité meče. Šlo o keltský rituál po smrti bojovníka

Při průzkumu jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť u Němčic nad Hanou na Prostějovsku archeologové narazili na takzvané zabité meče. Úmyslně poškozené zbraně mohly souviset se smrtí bojovníka nebo s ukončením rituálních aktivit s ohledem na rozvoj obchodu a výroby.
Průzkum na jedné z nejvýznamnějších lokalit na Moravě z doby laténské prováděli odborníci z Ústavu archeologické památkové péče Brno ve spolupráci s Moravským zemským muzeem letos v létě.
"Na rozhraní dvou vrstev bylo nalezeno několik částí železných mečů, úmyslně poškozených. Tyto takzvané zabité meče nejsou na keltských pohřebištích ničím výjimečným, deformovány byly po smrti bojovníka často také hroty kopí a další. V kontextu němčické svatyně by však mohly představovat také způsob symbolického ukončení zdejších rituálních aktivit v důsledku rozmachu obchodního a výrobního centra a potřeby uvolnit tento prostor pro urbanizační záměry," vysvětlil archeolog Ivan Čižmář.
Letošní výzkumy probíhaly na několika místech. Experti prozkoumali například sakrální objekt čtvercového půdorysu o rozměrech 13 krát 13 metrů, o kterém již věděli díky geofyzikálnímu měření. Objevili zde dva žárové hroby, ve kterých byly dna nádob s kremací ze střední doby laténské. Příkop okolo svatyně byl asi dva metry široký a metr hluboký. V jedné ze dvou vrstev byl běžný sídlištní materiál z mladší doby laténské.
"Na sousední ploše byla prozkoumána na svou dobu poměrně velká chata obdélníkového půdorysu o rozměrech sedm krát čtyři metry, v jejímž zásypu se dochovalo množství zvířecích kostí, zlomků keramických nádob, ale také části skleněných náramků a korálků. Odebrány byly rovněž vzorky pro paleobotaniku a mikromorfologii. V rohu plochy byla později částečně prozkoumána zásobní jáma z mladší doby laténské," popsal na webu ústavu archeolog Čižmář.
Do podrobného výzkumu významného obchodní a výrobní keltského centra se archeologové pustili již loni. Výjimečné lokalitě z 3. až 1. století před Kristem z mladší doby laténské se věnují již téměř 20 let, doposud však neprováděli cílené výkopy. Loni zkoumali například nejstarší doloženou keltskou sklářskou dílny severně od Alp.
Jak hodnotíte tento článek?
Doporučujeme
SpolečnostKdy konečně zmizí? Stav autovraků v ulicích Šumperku odhaluje nová online mapa
SpolečnostAkční odpoledne na závěr prázdnin. Olomouc nabídne oblíbený program pro děti
SpolečnostPrvní školní den s hlavou státu. Za žáky na Konicko přijede prezident Pavel
Plzeňská Drbna













