Štěpán Pecha ze Sobotína daroval kostní křeň, která zachránila život pacientovi s leukémií. Podstoupil všechna potřebná vyšetření a musel si píchat hormony do břicha. Kostní dřen daroval ze žíly. Kdyby bylo potřeba, vše by ochotně absolvoval znovu.
"Začal jsem darovat krev, pak plazmu, a nakonec jsem se rozhodl i pro darování kostní dřeně. Můj nevlastní strejda umřel na leukémii. To byl impuls, abych pomohl někomu, kdo bojoval se stejnou nemocí,“ vysvětlil dárce.
V roce 2017 se Lukáš Pecha registroval na Transfúzní oddělení v Šumperku. Shoda s pacientem se objevila až za tři roky. "O prázdninách roku 2020 jsem jel do Olomouce, abych podstoupil první vyšetření. Po čtrnácti dnech jsem jel do Plzně, a tam jsem byl na podrobnější prohlídce. Vysvětlili mi, jak to probíhá a co to všechno obnáší,“ vzpomínal Lukáš Pecha. Aby mohl kostní dřeň darovat, musel si aplikovat hormony do břicha pomocí injekční stříkačky. „První injekci mi píchla moje obvodní doktorka, zbytek mi píchala přítelkyně,“ dodal.
Samotné odebrání kostní dřeně probíhalo podobně jako odběr krve. "Šel jsem na darování kostní dřeně pomocí žíly. Bylo to podobné jako u krve, jen delší. Strávil jsem tam asi čtyři hodiny a měl jsem napíchnuté obě ruce,“ popisoval dárce. Čtyři tak hodiny pomohly zachránit něčí život.
"To, že jsem pomohl zachránit někomu život je skvělý a nepopsatelný pocit. Měl jsem radost, ale zároveň i obavy. Nevěděl jsem, do čeho jdu a co mě čeká. Ve finále to nebylo nic hrozného,“ řekl Pecha.
Kdyby se objevila další shoda, podstoupil by darování znovu. "V Plzni se o mě výborně postarali, personál byl milý a ochotný. Kdybych měl možnost, daruji kostní dřeň znovu,“ shrnuje.
V roce 2020 darovalo kostní dřeň šedesát dva dárců. Potřeba jsou stále noví. "Pár hodin vašeho času může zachránit lidský život,“ vzkázal budoucím dárcům Pecha. Darování je anonymní, a dárce se nedozví, komu jeho kostní dřeň zachránila život.
Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně ocenily v červnu tohoto roku šedesát dva dárců. Lukáš Pecha byl mezi nimi. Do Prahy však nedojel.
"Jel jsem do Prahy, abych si vyzvedl ocenění. Bohužel jsem se zasekl před Prahou, protože se mi pokazilo auto. Zpět jsem jel odtahovou službou,“ zasmál se dárce. Ocenění nakonec přišlo poštou. Všichni dárci jsou považováni za hrdiny.
Pondělí, 16. srpna 2021, 17:36
Jednadvacetiletá Aneta Lešikarová z Přerova poslední dva roky bojovala s rakovinou měkké tkáně. Po první operaci se zdálo, že už bude všechno v pořádku, rakovina se však vrátila. Svůj boj vyhrála i po druhé, ale vážná nemoc jí stále komplikuje...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
