DRBNA HISTORIČKA: U Zábřehu je hrad jako ze Hry o trůny. Na Brníčku sídlil mocný muž, zemřel krutě
Na trávou obrostlých valech se tyčí poměrně malá, ale neméně malebná zřícenina hradu Brníčko. Je reliktem doby, kdy odsud vládl jednomu z největších panství na Moravě Jiří Tunkl z Brníčka a na Zábřeze.
Vesnička má dnes něco málo přes 300 obyvatel a ti jsou rádi, že je v obci hospoda (všem památek chtivým návštěvníkům zříceniny hradu doporučujeme navštívit). V druhé polovině 15. století však z této pevnosti ovládal mocný Jan Tunkl z Brníčka také Zábřežské, Šumperské, Hoštejnské a Rabštejnské panství. Vzhledem k tomu, že se psal s přídomkem “z Brníčka” bylo pro něj panství okolo stejnojmenného hradu nejdůležitější. To platilo i pro jeho syna Jiřího, který sice přesídlil do Zábřehu a na Brníčku nechal sedět mladšího bratra Jana, ale na prvním místě přídomku zůstalo Brníčko.
Okolí hradu se tak řadí k plejádě kdysi významných sídel, z nichž dnes zbyly jen malé vesničky. Romantice tamější zříceniny to však rozhodně neubírá. Na první pohled zaujme svou lokací na odlesněném pahorku, a vytváří tak osobitou siluetu už z dálky. Bujná fantazie by do těchto kulis klidně vložila scénu z filmového plátna, jakým byl například seriálový hit HBO Hra o trůny. Shodou okolností zmiňovaný nejslavnější vlastník Brníčka má stejné erbovní znamení, jako jeden z protagonistů seriálu, šlechtic z Říčních krajin zvaný Černá ryba. I Tunkl z Brníčka má v erbu rybu.
Seriálového hrdinu pak pojí se skutečným vládcem Brníčka i jeho smrt. Černá ryba zemřel zrazen vlastními lidmi na svém hradě. Jiří Tunkl z Brníčka sice nezemřel na Brníčku, ale byl ubit vlastními poddanými, pravděpodobně odněkud ze Šumperska.
"Pána svého, jsou porazili, zranili a skoro zabili, takže jest od toho zbití nevstávaje, umřel," napsal o smrti Jiřího Tunkla z Brníčka kronikář Viktorin Kornel ze Všehrd.
V době jeho smrti však již bylo Brníčko vypleněným hradem od jeho nepřátel. Jiří Tunkl byl věrným spojencem Jiřího z Poděbrad a účastnil se řady bitev proti jeho konkurentovi, uherském králi Matyáši Korvínovi. Po Poděbradově smrti Morava patřila právě Korvínovi. Jeho spojenci zpustošili Tunklovy hrady, a Brníčko tak bylo kolem roku 1471 vypleněno. Roku 1513 měl být hrad ještě funkční, ale pravděpodobně se už nejednalo o žádné výstavní sídlo, spíš nějakou nouzově využívanou stavbu. O tři roky později se v historických pramenech hrad objevuje jako pustý a tím zůstává dodnes.
Pozornost však přitahovat nepřestával. V časech romantického historismu druhé poloviny 19. století bylo Brníčko častým cílem setkání tehdejších vlastenců. Během státoprávních bojů po federalizaci Habsburské monarchie, která vedla ke vzniku Rakouska-Uherska, se zde v roce 1869 konal první z “protestních” táborů lidu na severní Moravě. Z celé země přijelo 4000 českých národovců. Při pohledu na hradební vršek je s podivem, že se zde vůbec vešli!
