Malý rys v utajení: ošetřovatelé Zoo Olomouc poprvé zvážili mládě kočkovitých samotářů

„Dle chování rodičů jsme předpokládali, že samice porodila, ale jistotu jsme získali až poté, co jsme mládě poprvé spatřili,“ prozradila zooložka Jitka Vokurková. V zoo na Svatém Kopečku se chovem rysů zabývají od roku 1965, za tu dobu se podařilo odchovat 28 mláďat rysů ostrovidů a 13 mláďat rysů karpatských, z nichž některá byla i navrácena do volné přírody. Po sedmdesátidenní březosti rodí samice jedno až čtyři mláďata o hmotnosti 250 až 420 gramů.

Rys je největší kočkovitou šelmou Evropy, která bývala běžným obyvatelem našich lesů. Na přelomu 19. a 20. století mu u nás ale hrozilo vyhubení. V ČR se nyní jeho výskyt udává zejména v oblasti Beskyd a na Šumavě. Rys vyniká svou schopností šplhat a také pohybem na sněhu, ke kterému má uzpůsobené tlapy. „Loví vše od drobných savců a ptáků až po srnčí zvěř. Zajíc mu tak může vystačit na dva dny, srna až na týden. Jednotlivci mají odlišné uspořádání a intenzitu skvrn, což výzkumníkům v přírodě usnadňuje práci při identifikaci konkrétních jedinců,“ přibližuje mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská. Rys svou kořist většinou odtáhne stranou a zakryje listím a větvičkami. Pokud není dostupná další neopatrná kořist, může se rys k ukrytému úlovku vrátit, raději ale vyráží obstarávat čerstvou potravu.