Litovelské Pomoraví letos přineslo jedinečný přírodní úkaz. Během zimních povodní voda pod Hynkovskou lávkou protrhla více jak deset metrů širokou šíji meandru, a vytvořila tak nový ostrov. Naposledy k něčemu podobnému došlo před více jak deseti lety.
Dynamický vývoje říčního koryta mohou odborníci kromě Litovelského Pomoraví sledovat už jen ve velmi málo oblastech České republice. Na řece Moravě pod Hynkovskou lávkou letos během zimních povodňových vln voda protrhla více jak deset metrů širokou šíji meandru. Odříznutím vznikl nový ostrov obehnaný původním korytem, ze kterého se postupně vyvine slepé rameno. Z něj se později stane mrtvé rameno, které zřejmě nakonec pod nánosy zcela zanikne.
"Je to přirozený projev řeky Moravy typický pro tuto oblast po stovky let. Jde o zákrutovou řeku s lužním lesem a s různými štěrkopískovými náplavami a ostrůvky, kde vznikají nové biotopy, vytváří se říční jezera a tišiny se stojatou vodou, které osídlují nové druhy živočichů," vysvětluje Vladislav Holec z CHKO Litovelské Pomoraví.
Unikátnost celého procesu spočívá v tom, že jinde než v Pomoraví už přirozené projevy řeky sledovat nelze, například kvůli zemědělské činnosti je totiž tok narovnaný a zregulovaný. Naposledy k podobnému protržení došlo v roce 2012 na nedalekém Kenickém meandru, kde však šlo pouze o dvoumetrovou šíji. "Pod Hynkovskou lávkou řeka dokázala protrhnout deset metrů," upozornil Holec. Další podobné místo je u Nových Zámků, kde jsou však břehy stabilizované kamenem, takže CHKO protržení neočekává.
Středa, 31. ledna 2024, 17:59
Neznámý zloděj znečistil louku poblíž litovelského Šargouna v chráněné krajinné oblasti motorovým olejem. Na tři sta metrů dlouhou stopu upozornili svědci, hasiči museli celé místo ošetřit sorbentem. Zloděj přijel do Litovelského Pomoraví krást...
Podobně, jak vznikají slepá ramena protržením břehů, vytvářejí se v Pomoraví také nové meandry. "Je to dynamický proces, řeka se pořád vyvíjí a dává vzniknout novým meandrům. Je to typické pro tuto vnitrozemskou deltu. Můžeme to pozorovat i na historických mapách, kde jsou zakreslena různá slepá nebo odříznutá ramene podle toho, jak voda tekla," vysvětlil Holec.
Celý proces lze podle něho pozorovat dokonce i poblíž nedávno protrženého meandru. "O trochu dál řeka svou proudnicí prudce naráží do dalšího břehu, časem tam může meandrovat," předpokládá. Na výzkumu meandrů v Litovelském Pomoraví se kromě odborníků z CHKO podílí také vědci z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci.
Foto Agentury ochrany přírody a krajiny ČR/Petr Šaj, Katedra geoinformatiky Univerzity Palackého Olomouc, CHKO Litovelské Pomoraví, Google Maps
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
