Dnes, 10:56
Město Přerov pokračuje v jednání s ministerstvem dopravy a Správou železnic o budoucí podobě vysokorychlostní trati v blízkosti města. Jedním z palčivých míst je oblast Čekyňského kopce, kudy by podle dosud zvažovaných variant měla vést trať v takzvaném zářezu v krajině. Zástupci Přerova prosazují alternativu umístění klíčové liniové stavby do tunelu.
Jedním z prvních budovaných úseku vysokorychlostní trati (VRT) v České republice se má stát projekt Moravská brána I a II, který povede od Ostravy přes Hranice k Prosenicím nedaleko Přerova. Tato část se má ještě prodloužit o dvanáctikilometrový úsek Prosenice – Brodek u Přerova, který napojí železnici pro rychlovlaky na trať k Olomouci.
Pondělí, 6. května 2024, 18:54
Projekt výstavby takřka 65 kilometrů vysokorychlostní trati s označením Moravská brána prochází podrobným posouzením vlivu na životní prostředí. Záměr podle Správy železnic zohledňuje celou řadu požadavků s cílem minimalizace vlivu na okolní...
Hlavní část stavby již prochází posouzením vlivu na životní prostředí EIA, navazující úsek s označením Sjezd Olomouc je ještě v ranější fázi příprav. Diskutovanou částí chystané stavby je její podoba poblíž přerovských části Čekyně a Vinary, kde by měla trať procházet přírodní lokalitou Čekyňského a Popovického kopce. S umístěním kolejí do takzvaných hlubokých zářezů v krajině část místních a zástupci města nesouhlasí. „Rada města přijala usnesení, že trváme na původně avizované a požadované variantě tunelu, který je z našeho pohledu a z hlediska zásahu do okolního terénu pro budoucí generace nejvhodnější a nejcitlivější,“ vysvětlil náměstek primátora Tomáš Navrátil (ANO) na webu města.
Zástupci Přerova prezentovali svůj pohled na jednání s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). „Město prostřednictvím městské architektky a pracovníků odboru rozvoje navrhne podobu požadované varianty, ministerstvo dopravy či Správa železnic pak zpracuje a zaplatí technicko-krajinářskou studii,“ přiblížil výsledek schůzky Miloslav Dohnal (nestr. za ODS).
Podle předběžných variant by mohl severně od Přerova vést souvislý přibližně dvoukilometrový tunel, nebo série menších podzemních staveb, na vhodnější řešení by měla ukázat právě chystaná studie. „Vícenáklady na tunelové řešení oproti vedení trasy po povrchu jsou řádově miliardy korun. Je to však vždy otázkou konkrétní kalkulace v konkrétním případě. Při výrazných zemních pracích u povrchové varianty může být vedení trati v tunelu srovnatelné,“ uvedl před časem Marek Pinkava, náměstek ředitele stavební správy VRT Správy železnic.
Foto poskytlo Ministerstvo dopravy ČR
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
