Druhou třetinu rozsáhlých oprav má za sebou renesanční palác hradu Helfštýna na Přerovsku. Odborníci dokončili náročné zajištění statiky objektu, odborným zásahem prošly také stěny vnitřních místností, kde se začínají usazovat konstrukce pro novou trasu. Stavbaři se nyní zaměří na fasádu paláce, řekl dnes kastelán hradu Jan Lauro. Rozsáhlá rekonstrukce objektu, který patří k největším renesančním stavbám v Česku, by měla být dokončena příští rok. Provoz hradu je druhou sezonu omezen, stejně jako počet kulturních akcí.
„Udělalo se toho mnoho, ale spousta práce ještě čeká na dokončení. Aktuálně je přemísťováno lešení zevnitř paláce na vnější fasádu, kterou čekají stejné zásahy, které prodělaly stěny všech vnitřních místností," uvedl kastelán. Zámečníci podle něj nyní uvnitř objektu kotví ocelové nosníky a konstrukce podlah, lávek a schodišť, které podle projektu vytvoří novou prohlídkovou trasu. „Těsně pod úrovní koruny zdiva už dokončili montáž střešních nosníků a přípravu příčníků pro ukládání skleněných dílců," popsal kastelán. Palác bude totiž zastřešen pískovým sklem.
Odborníci musejí vedle dokončení sanace vnějších fasád ještě vykopat a uložit další úsek suchovodu, vytvořit svody dešťových vod, nové podlahy, ale také upravit severní a východní terasu, osadit novou elektroinstalaci, osvětlení a také mobiliář pro plánované expozice. „Nezbývá, než doufat, že vše půjde bez zbytečných komplikací a projekt záchrany a zpřístupnění hradního paláce na Helfštýně se podaří dokončit tak, abychom jej na začátku sezony 2020 mohli představit veřejnosti," doplnil Lauro.
Palác má za sebou mimo jiné náročné zajištění statiky objektu. Pro stabilizaci museli odborníci zavrtávat mikropiloty v kritických úsecích až do hloubky osmi metrů, stabilitu jistí také napnutá ocelová lana. Uvnitř jednotlivých místností byla největší péče věnována povrchovým úpravám, stěny například prošly po důsledném očištění odsolovacím procesem. Významné kamenické a štukatérské práce ošetřovali licencovaní restaurátoři.
Památku během stavby zatěžují náročné přesuny tun materiálů přes čtveřici hradních mostů úzkými průjezdy gotických bran. Palác totiž leží v nejvzdálenějším cípu hradu. „Enormním zatížením prošly mosty také při návozu betonových směsí pro statické prahy a opěrnou zeď. V opačném směru dostala komunikační trasa zabrat při odvozu vybouraných betonových podlah," dodal kastelán.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
