Počasí dnes20 °C, zítra19 °C
Pátek 10. května 2024  |  Svátek má Blažena
Bez reklam

Produkty z ořechů se v Česku zabydlují, říkají průkopníci z olomoucké firmy

Ročně ve výrobě spotřebují přes padesát tun ořechů, ovesných vloček a dalších surovin. Potravinářskou firmu zaměřenou na ořechová másla založili Marek Dyntera s Matějem Zavoralem před sedmi lety, s tímto produktem přitom v Česku nikdo neměl příliš zkušeností. A neměli je ani majitelé nyní prosperující společnosti, kteří k přípravě potravin přešli od stavební a strojírenské práce v Kanadě.

V malých prostorách jedné z kroměřížských restaurací vyrobili dva přátelé z východních Čech první ořechová másla, které začali prodávat pod názvem Šufánek. Později přesunuli svou výrobu do Olomouce, kde sídlí už pod názvem Šufan a také s dalším společníkem Lukášem Medkem.

„Portfolio produktů se nám daří rozšiřovat, inspiraci získáváme v Kanadě, v Americe nebo i ve Skandinávii. Všechno, co je tam in, tak za nějaký rok přejde i k nám. Zjistíme, co tam funguje a dáme do toho ještě nějakou svoji invenci,“ říká v rozhovoru jeden ze zakladatelů olomoucké firmy Marek Dyntera.

Spolumajitelé společnosti Šufan Lukáš Medek (vlevo), Marek Dyntera (uprostřed) a Matěj Zavoral

Na začátku vašeho příběhu byla práce v Kanadě, která s potravinářstvím neměla nic společného. Proč jste se pustili do výroby ořechových másel?

Když jsme šli na nějaký výlet s rodilými Kanaďany, tak jsme si s sebou nesli sendvič se šunkou. Ale oni měli džem a arašídové nebo mandlové máslo. Ořechová másla jsou desítky let standardem běžného nákupního košíku. Tam jsme to ochutnali, člověka to třeba nenadchne hned, ale pak jsme si to oblíbili. A když jsme se vrátili, tak jsme se to tady snažili koupit, ale nebylo to ani kde získat. Řekli jsme si, že to je celkem díra na trhu.

Od založení firmy uběhlo už sedm let, jak se vyvíjí zájem o výrobky z ořechů?

Mladí lidé na tyto produkty daleko víc slyší. Víc se zajímají o nové přístupy ke stravování, více cestují a mají možnost se s tím setkat v zahraničí. Ale také už jsme jezdili s výrobky po různých trzích a veletrzích, snažili jsme se to zákazníkům představit. Ořechová másla už se v Česku zabydlují. Segment ořechů rostl v potravinářství letos nejrychleji. Výrobců je čím dál tím víc.

Vznikla ve vaší oblasti velká konkurence?

Patříme asi ke špičce, co se týče prodejů. Chceme se odlišovat tím, že všechno vyrábíme čistě z ořechů. Nechceme dělat různé variace másel s karamelem a podobně, maximálně dodáváme trochu čokolády.

Ta už je také vlastní výroby, že?

Chtěli jsme si to vyzkoušet a zůstali jsme u toho. Učili jsme se, jaké kakaové boby nakoupit, jak je správně upražit a jak je namlít. Zpracovávají se více než tři dny, zahrnuje to pak ještě další procesy. Stále to zdokonalujeme, máme to teď jako součást jiných výrobků a do budoucna bychom si chtěli troufnout i na tabulkovou čokoládu.

(NE)OBYČEJNÍ: Terénní stezky pro kola u Prostějova biker navzdory byrokracii legalizoval dlouhých osm let

Osm let se Roman Hájek z Prostějova snažil zlegalizovat neoficiálně vybudované traily pro horská kola na nedalekém Záhoří u Plumlovské přehrady. Třikrát chtěl svůj boj s byrokracií vzdát, ale nakonec uspěl. Dnes jsou Hanácké stezky jediným...

Od ořechových másel jste postupně přešli i na další výrobky.

Sortiment se hodně rozšířil. Před několika lety jsme poznali, že musíme zákazníkovi nabídnout širší portfolio, aby to pro něj mělo smysl k nám jít. Jedna z věcí, která nás přiměla na nabídce a našem e-shopu zapracovat, byla i covidová situace. Za covid rozhodně nejsem rád, ale internetovému nakupování přinesl strašně moc, bohužel ale přetáhl zákazníky z kamenných prodejen.

Na co se zaměřujete při získávání surovin?

Snažíme se, aby naše suroviny primárně rostly v Evropě. Spousta výrobců produkuje arašídová másla z arašídů z Argentiny. Naše je z arašídů z Řecka.

A je to poznat?

Je to chuťově jiné, o něco více trpké, ale zajímavé. Surovina taky nemusí cestovat tak daleko. V Česku jsme asi taky jediní, kdo vyrábí mandlové máslo ze španělských mandlí. Obecně je výzva něco z jihu získat, dávají si na čas (úsměv).

Z pejsků jsou nadšené děti i pan profesor, říká canisterapeutka Jana Dohnalová

Chybějící zub u fenky bernského salašnického psa tomu chtěl, aby se Jana Dohnalová začala věnovat canisterapii. Se svými psy už sedmnáct let objíždí domovy seniorů i nejrůznější oddělení nemocnic. Její psí parťáci pomáhají nejen s léčbou...

Naopak novým lokálním produktem jsou povidla.

Začali jsme je vyrábět ve třech příchutích – švestka, jablko a hruška. Máme je od místního zpracovatele, našeho kamaráda Pepy. Na trhu je spousta povidel, ale všechna jsou doslazovaná. Když je chcete bez doslazení tak jsou dražší, a ne každý má chuť se s tím dělat. Výrobní proces je o několik hodin delší.

Vaše firma zdůrazňuje potřebu kvalitní snídaně. Co by měla podle vás obsahovat a slyší na to Češi?

Měla by být velice pestrá a vyvážená, zahrnout nějaké cereálie, ořechy, ovoce. Inspirovali jsme se v zahraničí, ať už je to Kanada, Amerika nebo Skandinávie. Všechno, co je tam in, tak za nějaký rok přejde i k nám. Zjistíme, co tam funguje a dáme do toho ještě nějakou svoji invenci. A člověk by v neposlední řadě neměl snídat sám, aby si první jídlo dne užil.

Ještě v roce 2020 jste fungovali pod názvem Šufánek. Po jednání s palírnou Žufánek jste ale přikročili ke změně. Proč?

Když jsme to zakládali, tak jsme chtěli mít anglický název, když jsme na to přišli v Kanadě. Ale grafik nám řekl, že jsme padlí na hlavu, že se musíme pojmenovat česky. Oba jsme z východních Čech a dřív jsme neznali slovo Šufánek, které se nám líbilo. Neudělali jsme si ale rešerši a pak nás oslovil pan Žufánek, že může docházet k určité kolizi. Řešili jsme to přes právnické cesty, ale byl před námi milník dalšího posunu ve výrobě, tak jsme se rozhodli pro změnu názvu. Kdo by se chtěl pustit do podnikání, tak mu určitě doporučuju udělat si kvalitní rešerši a mít to od začátku podchycené.

Co máte v plánu vylepšit v dalším roce?

Chtěli bychom inovovat a zefektivnit naši výrobu. Aby lidské ruce pracovaly tam, kde jsou nenahraditelné, schopných lidí je teď v Česku málo. Kroky, které lze automatizovat, by nemuseli dělat zaměstnanci. V budoucnu bychom rádi otevřeli i naše snídaňové bistro. Na schůzky nebo nějaké prezentace by se takové místo hodilo. Zákazník by měl možnost produkty ochutnat, zjistil by, že je to zajímavá věc.

Zmínil jste značný růst segmentu ořechů a ořechových másel. Stačí vaše kapacity na poptávku?

Předvánoční nápor byl tak tak na naši výrobu. Letos jsme se rozrostli o šest zaměstnanců. Počítali jsme s tím, že bude nápor. Pracovali jsme na tom, aby bylo více objednávek, to se podařilo a pak jsme to museli zvládnout zpracovat a odeslat.

Olomouc ani letos nepřivítá nový rok ohňostrojem

Ani letos se na olomouckém Horním náměstí nesejdou davy lidí pro sledování novoročního ohňostroje, tradiční světelná show se 1. ledna konat nebude. Obezřetný přístup vzhledem k epidemické situaci volí také Prostějov, naopak v Přerově si příznivci...

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Stanislav Heloňa, archiv firmy

Štítky Podnikání, ekonomika, hospodářství, firma, potraviny, Olomouc, ořechy, máslo, Česko, Kanada, výroba, Amerika, Východní Čechy, Skandinávie, Evropa

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.

Produkty z ořechů se v Česku zabydlují, říkají průkopníci z olomoucké firmy  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.