S dějinami Olomouce, do třicetileté války skutečného a pak už jen titulárního hlavního města Moravy, je tradičně spjato několik významných mýtů, pověstí a legend. Před časem jsme psali například o tradovaném založení města římským císařem Gaiem Juliem Césarem a vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary před Olomoucí roku 1241. Legendou je také život olomoucké mučednice, sv. Pavlíny, patronky města. Pojďme dál.
Většinu z těchto příběhů dokázalo město zejména v baroku bohatě využít a uplatnit je při výzdobě svých významných památek. V povědomí převážně německých obyvatel se pak ohlasy těchto příběhů ozývaly v různých formách po celé 19. století. Některé z nich přetrvaly i do následující doby a jsou v Olomouci živé dodnes.
K rozšíření jejich znalosti významně přispěla i kniha olomouckého publicisty, knihovníka a sběratele regionálních pověstí Wilibalda Müllera (1845–1919) „Sagen und Geschichten der Stadt Olmütz“. Byla vydána roku 1892 a stala se základen všech pozdějších literárních zpracování.
Kněz Jan Sarkander byl za stavovského povstání nekatolíky podezříván, že z pověření Ladislava Popela z Lobkovic, jehož byl zpovědníkem, při své návštěvě v Čenstochové dojednal vojenskou pomoc císaři Ferdinandovi. Po zatčení byl Jan čtyřikrát vyslýchán útrpným právem v mučírně olomouckého vězení. Přes stupňující se mučení neporušil zpovědní tajemství. Pokorně snášel své utrpení, při tortuře volal jen svatá jména Ježíš, Marie, Anna, v kobce se modlil breviář, jehož listy si místo zmučených rukou otáčel jazykem.
Protože žíznil a jeho trýznitelé mu nedávali pít, vytryskl podle zbožné lidové barokní legendy po jeho modlitbě ve vězení pramen vody. Voda ze Sarkandrovského pramene, třísky ze skřipce, na který byl natahován, i prach z jeho hrobu byly považovány za léčivé. Olomoucká kaple nad městským vězením, barokně i neobarokně přestavěná, se následně stala oficiálním poutním místem. Legendární vytrysknutí vody v žalářní kobce připomíná od roku 2007 před kaplí kašna sochaře Otmara Olivy Pramen živé vody.
Neděle, 2. ledna 2022, 13:22
S dějinami Olomouce, do třicetileté války skutečného a pak už jen titulárního hlavního města Moravy, je tradičně spjato několik významných mýtů, pověstí a legend. Patří k nim například tradované založení města římským císařem Gaiem Juliem Césarem a...
Příběh o zázračném nalezení poutního místa na Svatém Kopečku Janem Andrýskem byl poprvé zveřejněn v knize Mons Premonstratus. Bohatý olomoucký obchodník přislíbil Panně Marii postavit v okolí Olomouce kapli. Protože se stavbou otálel byl mu slib ve snu Pannou Marií připomenut. Po druhém zjevení vyjel na koni za město a ve sněhové bouři na světlem prozářené tiché planině konečně poznal ve snu „předukázané“ místo, na kterém dal postavit kapli.
Podle svědectví starého poustevníka pak v ní došlo roku 1632 k podivuhodnému nálezu zázračného mariánského kamenného reliéfu, který na oltář kaple instalovali neznámí bíle odění poutníci. Pověst, později obohacená o mravoličný příběh z třicetileté války, kdy byla kaple vypálena švédským důstojníkem, pak byla zpracována i výtvarně. Kromě mědirytin i v nástěnné malbě v kapli sv. Pavlíny v poutním kostele na Svatém Kopečku a v malířské výzdobě tzv. Andrýskova sálu v patře svatokopečeského proboštství.
Základem barvité pověsti o řeholnících z trestu zazděných v benediktinském klášteře na Hradisku u Olomouce se asi staly stavební úpravy v raně středověké kapli sv. Michala, která patrně byla karnerem. Za opata Petra Hořínka (1381–1382) byla tato kaple sv. Michala s vyvýšenou věží při vstupu do kláštera, stavebně upravována. Byly v ní nalezeny kosterní pozůstatky, které zřejmě podnítily vznik zlidovělé pověsti o potrestaných řeholnících, zaživa kvůli potupě kněžny Durany, zazděných v klášteře.
Opat Vikéř z Křenovic (1386–1395) kapli sv. Michala zrušil a dal na jejím místě postavit kapli sv. Voršily. Kosti pohřbených dal přenést do kaple Panny Marie stojící v ambitu. Později byly kusé zprávy o těchto událostech proměněny v pověst a dány do souvislostí se změnou řehole na Hradisku, k níž došlo kolem roku 1150, snad ještě z předchozího popudu propagátora reformního řádu premonstrátů olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.
Neděle, 9. ledna 2022, 09:57
Vzácné varhany z Rapotína na Šumpersku od krnovské firmy bratří Riegerů čeká generální oprava. Náklady na rekonstrukci vyjdou na 2,4 milionu korun, přispět na ni mohou dárci prostřednictvím transparentní sbírky či adopcí jedné z více než tisícovky...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
