Na Univerzitě Palackého v Olomouci vznikla studie, která se zabývá bezdomovectvím v hanácké metropoli. Navázala tak na pět let staré dotazníkové šetření. Z toho vyplynulo, že lidé bez domova jsou ve městě vnímaní jako nejnaléhavější problém.
Studie má ambici přispět k hledání možných řešení situace bezdomovců. Vydavatelství Univerzity Palackého uspořádalo při příležitosti vydání knihy debatu s jejími autory, zástupci města, policie a neziskového sektoru.
Kniha má více než sto stran a navazuje na dotazníkové šetření, které prováděli v roce 2017 odborníci z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty UP. Už tehdy v takřka čtyřiceti případech rezonovalo téma bezdomovectví – lidé ho pojmenovali jako nejnaléhavější potíž.
Hledání východisek se v prostorách filozofické fakulty zúčastnili spoluautoři Pavel Šaradín a Helena Kubátová právě z FF. Dále se zapojili Jiří Křivánek a Jana Marešová z oddělení prevence kriminality Magistrátu města Olomouce, ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický, Jiří Musil, ředitel územního odboru Olomouckého kraje Policie ČR, Petr Princ, ředitel Charity Olomouc, Alexandr Dvořák, vedoucí střediska Samaritán, a Kateřina Dobrozemská z neziskové organizace Člověk v tísni.
Neděle, 3. července 2022, 06:57
Dnešní rozlehlá univerzitní budova má bohatou historii, vznikla sloučením dvou původně rozdílných objektů s odlišnou dobou vzniku i odlišnou stavební historií. Její nejstarší jádra byla postavena ve strategicky významné poloze, v blízkosti...
„Prvním cílem nově vzniklé studie je představit pohled majoritní olomoucké společnosti na bezdomovectví a její bezdomoveckou komunitu. Zaznamenali jsme jak postoje občanů Olomouce, tak postoje studentů a zaměstnanců UP,“ uvedl v tiskové zprávě Pavel Šaradín, který působí na katedře politologie a evropských studií. Jako druhý cíl má kniha popsání vnitřní fungování komunity olomouckých bezdomovců.
Šaradín zdůraznil, že stejně jako jiné instituce se i UP, která sídlí v centru města, s bezdomovectvím v různých situacích setkává. Potvrdil, že vedení fakulty má zájem vědět, jak se k danému fenoménu staví akademici nebo studenti.
Když se lidé ocitnou bez domova, vzdělanější lidé tomu přikládají za vinu spíše individuální selhání než systémovou chybu. I na to poukázali autoři publikace, podle kterých vzdělání samo o sobě nevede k vyšší mravnosti nebo solidárnosti, přestože si to lidé myslí.
Sobota, 2. července 2022, 10:18
V podzemí loví svou kořist nevšední masožravá láčkovka, kterou objevil mezinárodní tým pod vedením vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na výpravě v Borneu. Jedná se o první druh láčkovky, který vytváří podzemní pasti. Rostlina...
„Velmi pečlivě jsme vybírali informátory, abychom obsáhli celou skupinu, tedy lidi bez domova nebo lidi, kteří žijí v nevyhovujícím bydlení. Chtěli jsme zjistit, co si myslí sami o sobě a jaké vztahy mají mezi sebou,“ vysvětlila Helena Kubátová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie. Coby socioložka se ve výzkumu zapojila jako terénní pracovník.
Výzkumníci se také snažili zjistit, jak se na bezdomovce podle nich dívá majorita a jaké s ní mají vztahy. „Během výzkumu jsme pořídili třicet rozhovorů, z nichž vyšlo najevo, že i mezi lidmi bez domova se život mění. „Zjistili jsme, že se mezi nimi snížila solidarita, naopak se zvýšila agresivita a víme, že tato situace má vícero důvodů,“ objasnila Kubátová.
Autoři zjistili, že se mezi bezdomovci snížila solidarita, a naopak zvýšila agresivita. Tato situace má podle výzkumníků vícero důvodů. Krom uplynulé covidové pandemie se totiž zvýšil i nárůst psychicky nemocných lidí. „Výzkum také poukázal na to, že lidé bez domova s majoritní společností víceméně nekomunikují,“ dodala spoluautorka.
Pátek, 1. července 2022, 14:24
Jak vypadal výhled z dnešní obchodní Galerie Moritz v centru Olomouce před 170 letech zjistil v zámořských archivech olomoucký badatel Petr Hofman. Podařilo se mu objevit pravděpodobně nejstarší známý snímek Olomouce. Mezi lety 1853 až 1855 jej...
Během debaty se dále hovořilo o potřebě diferencovaného přístupu, individuálních příčinách bezdomovectví, potřebě práce s lokálními vůdci daných skupin, nebo o tom, jak je nutné se zaměřit na lidi, kteří se chtějí „vrátit“.
Závěry publikace mohou být podle autorů knihy přínosné všem zájemcům o problematiku bezdomovectví, studentům, badatelům, nebo zaměstnancům veřejné správy, sociálním pracovníkům či politikům.
Na knize Bez střechy nad hlavou. Empirická studie bezdomovectví v Olomouci pracovali Tomáš Lebeda, Helena Kubátová, Pavel Šaradín a Kateřina Hojgrová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
