Při průzkumu jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť u Němčic nad Hanou na Prostějovsku archeologové narazili na takzvané zabité meče. Úmyslně poškozené zbraně mohly souviset se smrtí bojovníka nebo s ukončením rituálních aktivit s ohledem na rozvoj obchodu a výroby.
Průzkum na jedné z nejvýznamnějších lokalit na Moravě z doby laténské prováděli odborníci z Ústavu archeologické památkové péče Brno ve spolupráci s Moravským zemským muzeem letos v létě.
"Na rozhraní dvou vrstev bylo nalezeno několik částí železných mečů, úmyslně poškozených. Tyto takzvané zabité meče nejsou na keltských pohřebištích ničím výjimečným, deformovány byly po smrti bojovníka často také hroty kopí a další. V kontextu němčické svatyně by však mohly představovat také způsob symbolického ukončení zdejších rituálních aktivit v důsledku rozmachu obchodního a výrobního centra a potřeby uvolnit tento prostor pro urbanizační záměry," vysvětlil archeolog Ivan Čižmář.
Letošní výzkumy probíhaly na několika místech. Experti prozkoumali například sakrální objekt čtvercového půdorysu o rozměrech 13 krát 13 metrů, o kterém již věděli díky geofyzikálnímu měření. Objevili zde dva žárové hroby, ve kterých byly dna nádob s kremací ze střední doby laténské. Příkop okolo svatyně byl asi dva metry široký a metr hluboký. V jedné ze dvou vrstev byl běžný sídlištní materiál z mladší doby laténské.
Čtvrtek, 26. srpna 2021, 10:55
Do výzkumu nejstarší doložené sklářské dílny severně od Alp, kterou u Němčic nad Hanou na Prostějovsku provozovali Keltové, se pustili archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Ve druhém století před Kristem se u Němčic nacházelo...
"Na sousední ploše byla prozkoumána na svou dobu poměrně velká chata obdélníkového půdorysu o rozměrech sedm krát čtyři metry, v jejímž zásypu se dochovalo množství zvířecích kostí, zlomků keramických nádob, ale také části skleněných náramků a korálků. Odebrány byly rovněž vzorky pro paleobotaniku a mikromorfologii. V rohu plochy byla později částečně prozkoumána zásobní jáma z mladší doby laténské," popsal na webu ústavu archeolog Čižmář.
Do podrobného výzkumu významného obchodní a výrobní keltského centra se archeologové pustili již loni. Výjimečné lokalitě z 3. až 1. století před Kristem z mladší doby laténské se věnují již téměř 20 let, doposud však neprováděli cílené výkopy. Loni zkoumali například nejstarší doloženou keltskou sklářskou dílny severně od Alp.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám