Spolek Hanácký Jeruzalém nedávno v ulicích Prostějova uložil další Kameny zmizelých za oběti holocaustu, mimo jiné také za Bruno, Terezu a Kurta Winterovi. Bruno byl spolumajitel prostějovské sladovny a pivovaru, která vyvážela slad do Evropy, Ameriky, Afriky i Austrálie. Specialitou bylo pivo Král Ječmínek.
Kameny zmizelých za Bruna, Terezu a Kurta Winterovi spolek Hanácký Jeruzalém uložil v ulici Blahoslavova 13 v Prostějově.
Bruno Winter se narodil 15. října 1873 v Haňovicích u Litovle a pocházel z židovské sladovnické rodiny. Po studiích pivovarské školy v Berlíně a Mnichově vstoupil v roce 1898 společně se svým bratrem Karlem do továrny Brüder Winter založené jeho příbuznými už v roce 1873.
"Oba se stali se majiteli sladovny a pivovaru. Po technologické stránce se jednalo o špičkový podnik. Slad vyváželi pod značkou Castello do řady zemí Evropy, severní a jižní Ameriky, Afriky a Austrálie. Specialitou jejich pivovaru bylo pivo Král Ječmínek," popsala členka spolku Jana Gáborová.
Po smrti Karla v roce 1912 byl jediným majitelem závodu Bruno Winter. Pivovarskou výrobu musel v roce 1913 pod tlakem konkurence zastavit. V nevyužitých prostorách bývalého pivovaru zřídil a vedl továrnu na výrobu knoflíků – Kornolith. I ta dobře prosperovala a měla dokonce dceřinou společnost ve Velké Británii.
Neděle, 21. srpna 2022, 10:02
Spolek Hanácký Jeruzalém nedávno v ulicích Prostějova uložil další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. Nedaleko někdejšího Templu na náměstí Svatopluka Čecha číslo 2 uložil kameny za Lydii Bandovou, Pavla a Helmuta Bandovy. Lydie byla zavražděna...
Bruno Winter byl také podporovatelem historie a tradic. V letech 1900 a 1901 chodil do rodiny na nedělní obědy akademický malíř Jano Köhler, který tehdy pracoval na výzdobě prostějovského zámku. Jeho velkým koníčkem byly historické hodiny, kterým dokonale rozuměl, sbíral je, opravoval i stavěl. V průběhu let shromáždil rozsáhlou sbírku hodin a hodinek tuzemské i zahraniční provenience od 15. do 19. století. V roce 1926 se stal členem Muzejního spolku a od roku 1933 byl členem Kuratoria muzea, tehdy fungujícího pod názvem Národopisné a průmyslové museum města Prostějova a Hané.
Winterovy hodiny dnes tvoří významnou část muzejní sbírky. Bruno Winter však zdejšímu muzeu věnoval také další předměty ze své domácnosti, například obrazy, pamětní mince, kolovrat, sady knoflíků z továrny Kornolith, různé písemnosti a například registr cechů.
Bruno Winter se otrávil ve svém bytě v noci na 27. června 1942 před nástupem do transportu společně se svou druhou manželkou Terezií. Jeho syn Kurt narozený 10. října 1911 byl zatčen gestapem a 28. února 1943 byl popraven v Osvětimi. Zachránil se jedině starší syn inženýr Hugo Adolf (1905–1989), který emigroval do Velké Británie, kde působil jako technik u 310. československé perutě RAF a později byl uvolněn z armády a řídil firmu na výrobu knoflíků. Jeho rodina žije ve Velké Británii.
Sobota, 9. července 2022, 19:12
Spolek Hanácký Jeruzalém nedávno v ulicích Prostějova uložil další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. V ulici Svatoplukova u dnešního čísla 29 uložil Kameny zmizelých za dvanáctiletou Lianu Beamtovou a sedmiletou Pavlu Beamtovou zavražděné v...
V dubnu dubna 2018 bylo Bruno Winterovi zastupitelstvem města uděleno čestné občanství města Prostějova in memoriam. Slavnou tradici Winterovy továrny připomíná i soukromá sladovna Castello fungující od roku 1992. V prostějovském muzeu nyní probíhá výstava Návrat domů nežádoucí. Mecenáš Bruno Winter.
Takto na Bruno Wintera vzpomíná jeho vnučka Carole Williams žijící ve Velké Británi: „V ohrožení kvůli svému židovskému původu a zděšení nacistickou brutalitou odjel můj otec Hugo z Vídně, kde bydlel, na jaře roku 1938 do Paříže. Krátce navštívil domov v Prostějově v srpnu téhož roku a snažil se přimět k odchodu svého otce. Tento pokus ztroskotal na Brunově víře, že času na odjezd je ještě dost. To byl ovšem tragický omyl, protože za několik málo měsíců nastala německá invaze a na jaře 1939 došlo k obsazení Československa. Velmi hekticky tak probíhalo ukrytí Brunových hodin – zabalit do krabice a během 48 hodin ukrýt. Jeho přítel rotarián a ředitel muzea Jan Kühndel zařídil přijetí akvizice a tím záchranu hodin. Jen Ferraciny už nikdo nikdy neviděl. Ferraciny byly nové hodiny z roku 1755. Navrhl a postavil je Bartolomeo Ferracina, nejslavnější hodinář své doby. Bruno a Tereza museli opustit svůj domov a přestěhovat se do objektu, který Bruno postavil pro své sládky…. Obávané dopisy přišly 26. června, předvolání na nádraží k transportu příští den ráno. Každému dovoleno mít jeden kufr. Za svítání 27. června 1942 je můj strýc našel ve vzájemném objetí, prázdná lahvička od jedu vedle postele.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Sbírka hodin byla vždy top prostějovského muzea. Až do doby, kdy tam přišla nová paní ředitelka a hodiny odsunula do depozitu. Je vidět, že není z PV a nemá k němu žádný vztah. Škoda i dalších věcí, které jsou ve sklepě muzea.
