Výzkumníci z Univerzity Palackého se zaměřili na virtuální život dětí ze základních škol, studie byla součástí mezinárodního projektu. Získané poznatky prezentovali vědci ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky. Do kategorie problematických uživatelů sociálních sítí spadá podle získaných dat každý dvanáctý školák ve věku od 11 do 15 let.
Počet mladých lidí, jejichž virtuální život vykazuje problematické rysy, vzrostl podle zjištění odborníků z Univerzity Palackého z hodnoty pět procent v roce 2018 na osm procent v roce 2022.
O zařazení do kategorií týkajících se sociálních sítí a počítačových her rozhodují zejména doprovodné negativní jevy v chování, nikoliv čas strávený před obrazovkami. Sběr dat probíhal na českých školách loni v květnu a v červnu a zúčastnilo se ho 14 588 žáků.
„Jsou to děti, které se neúspěšně pokoušejí omezit čas strávený na sítích, zanedbávají své koníčky, lžou svému okolí o množství času stráveném na sítích nebo se kvůli němu dostávají do konfliktu s rodiči či kamarády. Problémy se sítěmi jdou ruku v ruce s dalšími aspekty životního stylu: častěji se u těchto dětí objevují depresivní příznaky, konzumace energetických nápojů, problémy se spánkem a životní nuda,“ upozorňuje v tiskové zprávě Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC, a doplňuje: „Z výzkumu nelze jednoznačně určit, zda zvýšené riziko depresí či horší vztahy s vrstevníky jsou důsledkem, nebo naopak příčinou problematického užívání sociálních sítí.“
Čtvrtek, 4. května 2023, 12:01
HHC nebo kratom. Návykové látky, které jsou často legální alternativou k tradičním drogám, dnes seženete za pár stokorun v automatech napříč českými městy nebo ve večerkách. Přichází regulace podobných látek dostatečně rychle a kdy se vlastně může...
Při mezinárodní studii se touto metodikou zkoumaly dopady sociálních sítí a počítačových her v padesáti státech zapojených do projektu. Česká republika patří mezi země s lichotivějšími výsledky, skončila na osmé příčce. „Z hlediska intenzity využívání sociálních sítí se Česká republika řadí k zemím s nižším počtem intenzivních i problematických uživatelů. Ke státům, kde je naopak podíl těchto uživatelů nejvyšší, patří Malta, Španělsko či Rumunsko. Na opačném pólu – tedy mezi zeměmi s nejnižším počtem problematických uživatelů – jsou mladí Nizozemci či děti z Izraele,“ uvedl datový analytik z Univerzity Palackého Petr Baďura.
Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) také ukázala, že sociální sítě jsou doménou dívek, chlapci naopak upřednostňují počítačové hry. Každý den u počítačové hry sedí 48 procent českých chlapců. Do rizika rozvoje problémů s hraním spadá 13 procent chlapců a 5 procent dívek. Výskyt problematického hraní her klesá s věkem: 15letí jsou tak méně rizikoví z pohledu hraní her než 11letí. Kluci mnohem častěji než dívky uvádějí, že jediné, na co byli schopni myslet, bylo hraní. Dále se například častěji kvůli hraní na počítači hádají se svými blízkými.
Podle studie takřka čtvrtina českých školáků patří mezi takzvané intenzivní uživatele sociálních sítí. Po telefonu s aplikací sáhnou kdykoliv mohou, v kontaktu s online světem jsou prakticky neustále. „Intenzivním uživatelům ale sociální sítě nezasahují negativně do plnění povinností či vztahů s rodinou a vrstevníky. Sociální interakci si tito uživatelé dovedou užívat,“ vysvětlují zástupci výzkumného týmu. Naopak velmi negativní zásah do života znamenají sociální sítě u osmi procent takzvaných problematických uživatelů.
Čtvrtek, 4. května 2023, 13:15
Smíšený komorní sbor Ateneo Univerzity Palackého v Olomouci míří do Norska. Téměř čtyři sta kilometrů za severním polárním kruhem představí veřejnosti vlastní repertoár i ten společný, který vytvořili s tamním partnerským sborem. Při nacvičování se...
„Na zjištěná data lze nahlížet i obráceně – 92 % dětí výrazný problém nemá. Zároveň platí, že upozorněním na potenciální problém u malé části dětské populace nechceme užívání sociálních sítí démonizovat. Výsledky nejnovějšího výzkumu totiž v zásadě potvrzují naše předcházející zjištění: sociální sítě a elektronická média jsou zcela přirozeným nástrojem, který k naší nejmladší generaci neodmyslitelně patří a do značné míry ovlivňuje jejich úspěch v kolektivu a životní spokojenost,“ tvrdí Michal Kalman, hlavní řešitel studie HBSC z Univerzity Palackého.
Jeho kolega Petra Baďura upozorňuje na zjištění, podle kterého nemá na užívání sociálních sítí výraznější vliv například finanční situace rodiny. „U řady sledovaných oblastí životního stylu mladých lidí je důležitou proměnnou socioekonomický status rodiny – tedy jak na tom je ekonomicky a sociálně rodina, z níž dítě pochází. Děti z chudších rodin mají často větší potíže. V případě sociálních sítí tomu tak ale není. Intenzivních či problematických uživatelů je stejně mezi chudšími a ekonomicky zajištěnými dětmi. Sociální média jsou v tomto velmi ,rovnostářská‘ a měří všem stejně. Podobný závěr se týká i rozdílů mezi regiony nebo při porovnání vesnic a měst. Zásadnější rozdíly nejsou patrné tak jako u jiných indikátorů,“ komentoval datový analytik.
Foto Pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
