I dobrý úmysl může znamenat značné potíže. S dlouhodobějším suchem se pojí ohrožení chráněných raků, kterým chybí voda v jejich přirozeném prostředí. Někteří lidé se je snaží zachránit přesunutím do jiných vodních toků či ploch, to ale může podle odborníků způsobit ještě závažnější problém, a sice šíření račího moru.
Vlivem sucha vznikají na říčkách a řekách vysychající úseky či oddělené tůně, kde je pro raky nedostatek vody. Lidé procházející přírodou mohou zaznamenat raky, kterým zřejmě hrozí uhynutí. Ačkoliv se nabízí možnost přenést vzácné korýše vlastními silami do místa s větší zásobou životodárné tekutiny, vhodnou pomoc by měli podle Petra Loyky, vedoucího Odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouce zajišťovat odborníci. „Prosím všechny, co se snaží situaci sami vyřešit, nepouštějte se do záchrany, informujte nás a rybářskou organizaci v Olomouci. Vím, že je velmi složité žádat lidi se vztahem k přírodě, aby jí nepomáhali, ale na rozšiřování račího moru, tedy nemoci decimující naše původní raky, se mohou podílet i ti, kteří se nyní raky snaží zachraňovat. Úplně pominu to, že manipulují s chráněnými druhy, ale mor se tímto způsobem může velmi rychle dostat do zatím nezasažených toků a způsobit tam katastrofu,“ upozorňuje Loyka.
Úterý, 25. července 2023, 08:54
Kromě zákazu odběru vody z Trusovického a Dolanského potoka a z řeky Bystřice včetně jejích přítoků úřady kvůli suchu připravují také omezení užívání pitné vody z vodovodu v Tršicích na Olomoucku. Nařízení by měla platit minimálně do konce srpna.
Račí mor přenášejí zejména nepůvodní, americké druhy raků, u kterých se neprojevuje. „Vyvolává jej ‚plíseň‘ Aphanomyces astaci, česky hnileček račí. Je to vysoce infekční onemocnění a způsobuje masivní úhyn našich původních druhů raků, raka říčního a raka kamenáče. Ti nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránili. V současné době bohužel neexistuje žádný účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit. Zásadní je, aby se mor nešířil dále,“ objasnil Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) na webu státní instituce.
Podle AOPK se navíc mohou spory račího moru dostat do neinfikovaného prostředí například přelitím kontaminované vody, nebo i přes předměty, které se s ní dostaly do kontaktu, jako jsou holínky či rybářská výstroj. Ta by se tak měla řádně očistit a vysušit na slunci a před případným přechodem do jiné lokality i dezinfikovat.
Nepůvodní raci s druhovým označením signální, pruhovaný a mramorovaný byli do přírody vypuštěni ze soukromých chovů. V regionu podle Petra Loyky žijí pouze raci říční, a to v Olomouci v Moravě, v Mlýnském potoce, v Bystřici, v Oskavě i v Trusovickém potoce. „O přemísťování nejen raků, ale i ryb či škeblí říčních máme zprávy v případě Bystřice a Trusovického potoka,“ podotkl vedoucí pracoviště specializujícího se na ochranu přírody s tím, že problémem může být neodborné záchranné přesouvání i u dalších živočichů, a to nejen v souvislosti s račím morem. „Pokud například někdo přemístí večer ryby z několika malých tůní do jedné větší, nemůže se divit, že ráno najde bohužel jen uhynulé ryby. Tedy ty, které tam původně přežívaly i všechny do tůně přestěhované. Ryby se totiž ve zvýšeném počtu v izolované tůni udusily,“ konstatuje Petr Loyka.
Foto Magistrát města Olomouce
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
