Počasí dnes21 °C, zítra22 °C
Pondělí 13. května 2024  |  Svátek má Servác
Bez reklam

Zapomenutá regionální osobnost Tomáš Člupek dostal Zlatý záslužný kříž od císaře Františka Josefa

Významnou regionální osobností byl pedagog, hudebník, botanik a člen Českobratrské církve evangelické Tomáš Člupek. Od jeho narození nedávno uplynulo sto sedmdesát let. Významný činitel Českobratrské církve evangelické stál u založení prostějovského sboru.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Pedagog a hudebník Tomáš Člupek se narodil 8. července 1853 v Olešnici u Blanska. Pocházel z chudé početné evangelické rodiny domkaře Tomáše Člupka a Josefky rozené Mazourkové. V Brně absolvoval studia reálky a Učitelského ústavu. V hudbě byl žákem Pavla Křížkovského. V roce 1871 vykonal zkoušky pro měšťanské školy a v roce 1886 složil v Praze státní zkoušky pro střední školy a učitelské ústavy.

Od roku 1886 působil v Prostějově jako učitel na dívčí měšťanské škole, německé a české reálce a vyšší obchodní škole. Učil přírodopis, němčinu a zpěv. Jako evangelík však musel tato místa opustit. Byl prvním stálým zaměstnancem prostějovské Městské hudební a zpěvní školy, kde vyučoval hru na housle. V letech 1891–1921 zastával funkci varhaníka v židovském Templu.

Byl také členem mužského pěveckého sboru Orlice, při kterém zřídil zpěvní školu pro nové zpěváky. Tato však trvala jen krátkou dobu. Koncem osmdesátých let byl i zástupcem sbormistra. Před nástupem Ezechiela Ambrose působil v letech 1887–1888 jako sbormistr Vlastimily. V hudbě vychoval řadu žáků. Patřili mezi ně například dirigent a ředitel Národního divadla v Brně František Neumann, hudebník Vojtěch Měrka a operní pěvkyně Aleftina Amrosievna Husárková. V Prostějově také zajišťoval klavírní korepetice.

Oskar Vojáček, vlastenec, Sokol a pozoruhodná osobnost starého Prostějova, žil ve stínu svého bratra

Oskar Vojáček z Prostějova je mladším bratrem mnohem známějšího Karla Vojáčka, národního a spolkového činitele, lékárníka, starostu města v letech 1892 až 1898, mecenáše, lidumila a podporovatele spolků. Oskar byl ve stínu Karla, ale i on byl...

Dalším jeho oborem byla botanika. Důkladně prozkoumal květenu v okolí svého rodiště a také v okolí Boskovic, Letovic, Bystřice nad Pernštejnem a Jimramova. Výsledky uveřejňoval v Botanische Zeitschrift in Wienn a v brněnských Verhandlungen. Botanické a pedagogické články psal také do Učitelských listů, časopisu Komenský a Hlasů z Hané. Dopisoval si s botaniky Jozefem L'udovítem Holubym a Ladislavem Františkem Čelakovským. Zemské reálce v Prostějově věnoval vzácný herbář.

V roce 1913 se vrátil ke kantorské profesi a v letech 1916–1925 učil na Obchodní akademii.

Po svém příchodu do Prostějova začal kolem sebe shromažďovat členy evangelické církve, kteří se sem přistěhovali za prací z vysočiny a Valašska. Zpočátku se scházeli v bytech a od roku 1891 v jedné třídě Obchodní akademie. V roce 1901 byla zřízena kazatelská stanice, která byla 25. září 1921 prohlášena samostatným sborem. Tomáš Člupek byl kurátorem a ordinujícím presbyterem sboru s právem kázat, křtít, podávat Večeři Páně a pohřbívat. Vedl také evangelické matriky. V Prostějově působil až do roku 1921 jako katecheta evangelického náboženství na obecních, měšťanských a středních školách.

Před sto padesáti lety v Prostějov vznikl okrašlovací spolek. Jeho členové vysázeli park a Hloučelu

Před sto padesáti lety byl v Prostějov založen Sadařský a okrašlovací spolek. Jeho členové káceli staré stromy a keře, vysazovali nové, zakládali květinové záhony a hrabali listí a trávníky. Podle návrhu čelního člena spolku Rudolfa Wolfa byly...

Členové sboru se scházeli k bohoslužbám v aule gymnázia. Usilovali však o vybudování sborového domu. Právě zásluhou Tomáše Člupka a rodin Toulových a Berkových se jim to podařilo. Finanční příspěvky poskytla také Jeronýmova jednota. Sborový dům byl postaven v Prostějově v ulici U Kalicha 2574/1 v letech 1926–1927 podle projektu pražského architekta Bohumíra Kozáka. Byl navržen jako dvoupodlažní podsklepená budova se sálem o sto místech, vestibulem, kanceláří a bytem faráře. Byl otevřen 25. srpna 1927. Dodnes je hodnocen jako nadprůměrná veřejná stavba této doby.

Tomáš Člupek bydlel v Prostějově se svou rodinou v Rejskově ulici č. 24. Jeho manželka Marie byla dcerou Benjamina Fleischera, evangelického faráře z Rovečné. Syn inženýr Bohumil Člupek (1881–1953) byl účastníkem bojů našich legií. Od roku 1919 působil jako železniční expert Vojenské správy československého vojska, potom jako státní úředník na ministerstvech veřejných prací a obchodu a od roku 1921 jako vrchní technický rada v Kanceláři prezidenta republiky a jako vládní rada. Dcera Jana byla manželkou seniora Církve českobratrské evangelické Hynka Plisky.

Za svoji dlouholetou pedagogickou činnost Tomáš Člupek obdržel od císaře Františka Josefa I. Zlatý záslužný kříž a od prezidenta T. G. Masaryka Čestné uznání. Zemřel 18. listopadu 1931 v Prostějově. Jeho ostatky jsou uloženy v rodinném hrobě na městském hřbitově.

Hodnocení článku je 84 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto poskytla Hana Bartková

Štítky Tomáš Člupek, osobnost, historie, František Josef I., církev, Prostějov, Hana Bartková, Brno, Tomáš Garrigue Masaryk, Pavel Křížkovský, František Neumann, Ladislav František Čelakovský, Bohumír Kozák

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Zapomenutá regionální osobnost Tomáš Člupek dostal Zlatý záslužný kříž od císaře Františka Josefa  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.