Do hor za obnovou bunkrů. Studenti z Přerova si vzali do péče tři řopíky v drsném kraji

Řopíky v pohraničních partiích Olomouckého kraje zaujaly v úvodu tohoto roku partu gymnazistů a školáků z Přerova a události poté nabraly rychlý spád. Bunkry s označením VIII/55/A-180, VIII/36/A-160Z Lom, VIII/31/B2–80 si pronajali od Starého Města pod Sněžníkem, které má objekty ve svém majetku. „S kamarády se zajímáme o období první republiky a budování československého opevnění. Podnikli jsme pár výletů a objevili jsme tuto část linie na severu Moravy, ke které máme z Přerova celkem blízko,“ říká jeden z iniciátorů dobrovolnického projektu Erik Tala a doplnil: „Zjišťovali jsme si, jak je to s vlastnictvím a možností využití, protože kupovat řopík třeba od armády je pro nás docela složité. Najít objekt, který by měl dobrou přístupovou cestu a dalo by se v něm udělat například muzeum, je poměrné těžké. Vstřícnost vedení města nám pomohla. Dohoda se podařila rychle a bez problémů. Mají zájem, aby se o objekty někdo staral a aby to i přilákalo lidi.“

Zejména na pevnůstce A-180 se tak rozběhly stavební úpravy, které mají poničený objekt vrátit do lepšího stavu. Během let se na něm podle Taly podepsalo zejména nevlídné počasí. „Hodně tam fouká, není to příliš přívětivé pro stavbu, která navíc asi byla oproti jiným řopíkům kvalitativně horší,“ míní sedmnáctiletý student přerovského gymnázia.

FOTOGALERIE: S čelovkou do tajemného komplexu. Noc vědců lákala i do unikátního bunkru u Přáslavic

Sobota, 7. října 2023, 10:09Z krajeSpolečnost

S čelovkami vzhůru dolů. Do programu celorepublikové akce Noc vědců se zařadila novinka v podobě večerní exkurze do podzemního bunkru v Přáslavicích u Olomouce. Rozhlehlý objekt zodolněné telefonní ústředny je zachovalým odkazem období studené...

Stavba měla na sobě i lavičku a na serveru mapy.cz je zaznačená jako vyhlídkové místo v drsné, ale zároveň i okouzlující krajině oblasti Králického Sněžníku. Posezení na střeše bunkru ustoupilo pracím na hydroizolaci objektu a dalším úkonům. Pohled do údolí si ale nadšenci do vojenské historie často užívají. „Řopíky jsou v krásné lokalitě u Hynčic pod Sušinou v lyžařském areálu, jehož majitel naši snahu taky velmi podporuje. Až doděláme opravy izolace a omítek, tak řopík natřeme a následovat bude výdřeva. Pak už budeme moct objekt vybavit a začít provozovat muzeum, které by odkazovalo k dějinám Československa v období kolem druhé světové války,“ plánuje s kamarády Erik Tala. Peníze potřebné na materiál na drobné i větší opravy objektů se studenti snaží získat také prostřednictvím online veřejné sbírky.

Už nyní o projektu nazvaném Tři řopíky podávají pravidelné informace na Facebooku a Instagramu, při obnově se chtějí přibližovat autentické podobě dobového pohraničního opevnění, které v různých formách vznikalo na území tehdejšího Československa v letech 1935 až 1938. „Sháníme materiály, dokumenty, informace a rady od odborníků, jak to v minulosti na tomto místě vypadalo. V objektech jsme takřka nic neobjevili, dřív se všechno vybralo. Postupně se snažíme se najít zajímavé věci, které bychom zde umístili,“ popsal Erik Tala. Jeden z jeho čtrnáctiletých kolegů našel u bunkru A-180 jeden z původních tvarovaných železných háků, lidově označovaných také jako prasečí ocásky, na které se připevňovaly maskovací sítě bunkru. „Řopíky byly v oblasti bývalé sjezdovky a lidé tak někdy dřív tyto části odřezali. Pokud by trčely ze sněhu, mohlo to být hodně nebezpečné,“ podotkl mladík zapálený pro vojenskou historii.

Rozlehlý bunkr u Přerova dostává druhou šanci. Hlavní zachránci ještě chodí do školy

Čtvrtek, 27. ledna 2022, 15:52SpolečnostPřerovsko

Mít svůj vlastní bunkr? Dětský sen mnoha chlapců si plní trojice mladíků z Přerovska. Ještě před dosažením plnoletosti se pustili do náročné renovace poničeného objektu s pozorovatelnou. Budova nedaleko památníku druhoválečného masakru na...

Erik Tala není v problematice renovace starých armádních objektů nováčkem, od roku 2021 se věnuje s dalšími nadšenci opravě rozlehlé pozorovatelny civilní obrany na Švédských šancích u Přerova. „Zkušenosti se nám určitě hodí, nejen co se týče například sociálních sítí či domlouvání pronájmů a podobně. Švédské šance stále fungují tak, jak by měly a řopíky jsou takový boční projekt, do kterého jsme se pustili,“ říká student.

S podobně mladými nebo i mladšími kamarády Jakubem, Janem, Martinem a Eliškou tak tvoří hlavní část týmu, který nyní podle časových možností vyráží na sever Olomouckého kraje pracovat na obnově železobetonových pevnůstek. „Je to o něco náročnější, protože zatím nikdo nemáme vozidla. Ale vždy nás tam někdo z rodiny doveze, nebo tam máme i nachystané věci, abychom tam mohli přijet třeba vlakem a pracovat. U horské služby máme domluvenou vodu a podobně, takže tam zvládáme fungovat,“ uzavírá s úsměvem mladý vedoucí projektu tři řopíky.