Počasí dnes3 °C, zítra2 °C
Čtvrtek 21. listopadu 2024  |  Svátek má Albert
Bez reklam

Odvážný mladý protifašistický bojovník František Vrbka položil život za svobodu naší vlasti

V těchto dnech si připomínáme sto let od narození protifašistického bojovníka, vojáka a příslušníka výsadku Bronse Františka Vrbky. Žil v Prostějově, jeho jméno připomínají pamětní desky v budově bývalé reálky v Prostějově a v budově radnice.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

František Vrbka se narodil 15. července 1924 v Bystřici nad Pernštejnem v rodině finančního úředníka. Byl velký sportovec. Hodně lyžoval a byl aktivním členem Skautu a Sokola. V Bystřici absolvoval měšťanku a poté nastoupil na reálné gymnázium do Nového Města na Moravě. Otec byl potom přeložen do Prostějova, kde se stal ředitelem berního úřadu.  Rodina se sem přestěhovala a František pokračoval ve studiu na státním reálném gymnáziu. Ukončil 4. třídu. 

Po vypuknutí války se rozhodl pro odchod do československé zahraniční armády. Před Vánocemi 1939 se neúspěšně pokusil přejít na lyžích na Slovensko. Až podruhé se mu to podařilo. 19. ledna 1940 společně s kamarádem neúspěšně přecházel maďarské hranice. Přešli je až na pátý pokus. Potom se dostal přes Jugoslávii, Řecko a Turecko do Bejrútu a francouzskou lodí do Marseille. 30. března 1940 se hlásil u československého vojska v Adge. Bylo mu šestnáct let a  aby ho vojenská správa přijala, musel si dva roky přidat. Byl zařazen k 3. baterii 1. dělostřeleckého pluku v Sigean. Tam se setkal s prostějovským kamarádem a absolventem reálky Bohumírem Martínkem, který si nad ním vzal patronát.

Miloslav Krbec byl významným olomouckým bohemistou a jazykovědcem. Narodil se před sto lety

Miloslav Krbec spojil celý svůj osobní i profesionální život s Olomoucí. Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a studoval zde bohemistiku. Byl významným jazykovědcem a vysokoškolským pedagogem. Narodil se před sto lety.

Po porážce Francie se dostal do přístavu Sète a uhelnou lodí do Gibraltaru, kde ho naložil anglický parník Viceroy of India, který zakotvil v Plymouthu.  V táboře Chol Mondeley byl opět přidělen k dělostřelectvu. Na podzim 1941 absolvoval poddůstojnickou školu a následně školu pro důstojníky v záloze a byl postupně povýšen až na četaře-aspiranta. V červnu 1941 Fanek, jak mu přátele říkali, ukončil maturitou studium na československé střední škole ve Whitchurch.

V srpnu 1942 byl vybrán pro zvláštní úkoly ve vlasti. Absolvoval různé kurzy, například střelecký, konspirační, šifrovací a kurs v seskoku padákem. V listopadu 1942 byl přidělen k dispozici II. zpravodajskému odboru Ministerstva národní obrany v Londýně. Byl zařazen do tříčlenné výsadkové skupiny BRONSE. Velitelem byl jmenován poručík Bohumír Martínek a dalším členem byl radiotelegrafista Antonín Kubes.

Výsadek do protektorátu byl naplánován na noc ze 14. na 15. března 1943. Letoun Halifax  Ma-W startoval z britské základny Tangmere. V prostoru nad Sušicemi se však musel z důvodů špatného počasí vrátit zpět. Při přeletu nad Německem u Neubibergu nedaleko Mnichova byl zasažen palbou protiletadlového dělostřelectva a zřítil se k zemi. Celá posádka zahynula. František Vrbka byl těžce zraněn a měl velké popáleniny. Byl převezen do mnichovské nemocnice. Němci se jej po probrání z bezvědomí snažili vyslýchat. On však nic neprozradil. Nakonec jej převezli do lazaretu SS v Praze-Podolí, kde 23. března 1943 zemřel ve věku nedožitých devatenácti let. Byl tajně pohřben do hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově.

Rodák z Bochoře Florian Zapletal byl významným novinářem, historikem umění a etnografem

Pozoruhodnou osobností hanáckého regionu byl novinář, historik umění, etnograf a vlastivědný pracovník Florian Zapletal. V přerovském muzeu jsou dodnes uloženy jeho deníky, rukopisy byly bohužel zničeny.

František Vrbka byl za svoje zásluhy vyznamenán Československým válečným křížem in memoriam 1939 a Pamětní medailí československé zahraniční armády se štítky Francie – Velká Británie.  Byl povýšen na poručíka dělostřelectva in memoriam. Jeho jméno a činy připomínají také pamětní desky v budově bývalé reálky v Prostějově (nyní SOŠ na náměstí E. Husserla) a v budově radnice.

"Mamičko a tatíčku, děkuji vám za všechno, co jste pro mě udělali. Děkuji vám za dobré vychování, bez kterého bych se býval těžko protloukal, za vaše starosti, které jste pro mě vytrpěli. Stydím se za to, že jsem si to nikdy neuvědomil, dokud jsem byl mladší. Pochopil jsem až tehdy, když jsem, se musel starat sám o sebe… Vím, mamičko, tatíčku a Libuško, že až budete čísti tento dopis, budete zarmouceni, a proto nechci vaše utrpení prodlužovat délkou tohoto dopisu… Mám však jediné přání. Vzadu na naší zahrádce, uprostřed ovocných stromů, chtěl bych míti maličký záhon s květinami a uprostřed kus kamene a na něm napsáno: Měl někoho rád, ale osud tomu nechtěl. Snad tomu neporozumíte, ale je to moje přání. Budu hrd, když padnu za vlast!“
Z dopisu Františka Vrbky rodičům a sestře, Londýn 20. 12. 1942, doplněno 8. 2. 1943

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto poskytla Hana Bartková

Štítky František Vrbka, odboj, bojovník, fašismus, dělostřelectvo, Prostějov, Bystřice nad Pernštejnem, Francie, Bohumír Martínek, Londýn, Spojené království, Německo, Sokol

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Odvážný mladý protifašistický bojovník František Vrbka položil život za svobodu naší vlasti  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.