Před sto lety byl založen Muzejní spolek při prostějovském muzeu – tehdy nesoucím název Národopisné a průmyslové muzeum města Prostějova a Hané. Muzeum založené v roce 1893 prošlo léty stěhování do budovy staré radnice, rekonstrukcemi budovy a instalacemi expozic. Zásluhu na tom měl správce muzea Vilém Otáhal a tajemník muzea Jan Kühndel. Vilém Otáhal inicioval založení Muzejního spolku. Byla to cesta z určité stagnace a zároveň se tím měl i podnítit zájem o muzejní činnost.
Muzeum bylo spravováno městem a z pověření rady města jej řídilo kuratorium. Jeho předsedou byl starosta města. Bylo voleno podle politického „klíče“. Byli v něm zástupci města a některých organizací. Muzejní spolek tvořil jakýsi kruh přátel a podporovatelů muzea. Ustavující schůze se konala 13. dubna 1924 a prvním předsedou se stal Stanislav Manhard.
Zástupci spolku byli také voleni do kuratoria. Spolek byl spolkem masovým a o členství byl velký zájem. V prvních letech měl kolem 355 členů, potom počet rostl. Maxima dosáhl v roce 1938, kdy měl 723 členů. Členství mělo tři kategorie: a) zakladatelé, kteří najednou zaplatili částku 500 korun b) podporovatelé s ročním příspěvkem 60 korun c) přispěvatelé s ročním příspěvkem 12 korun. Členové spolku se mohli účastnit voleb do správy muzea, měli volný přístup do muzejních sbírek, mohli podávat návrhy týkající se ústavu a dostávali zdarma publikace vydané muzeem.
Členy spolku byli především učitelé, úředníci, živnostníci, obchodníci, továrníci, ale také obce, školy, továrny a firmy. Mezi prvními členy byli veřejní a političtí činitelé činitelé Stanislav Manhard, Ondřej Přikryl, Vilém Otáhal, stavitel Václav Souček, lékař a amatérský historik umění Jaroslav Mathon, lékař Julius Pažout, knihkupec J. F. Buček, majitel palírny Richard Vařeka, dále rolnický cukrovar Vrbátky, továrna Wichterle & Kovářík a pivovar Dvořák & Binko.
Neděle, 20. října 2024, 10:16
Pedagog, básník a spisovatel Miroslav Kubíček by se dožil devadesáti let. Po tragické smrti studenta Jana Zajíce napsal báseň Jarní triptych, která vyšla v regionálním tisku na Šumpersku a kriticky se vyjadřoval k politické situaci. Důsledkem toho...
Členy spolku byli například bankovní ředitel Ferdinand Wolker, lékárník Štěpán Gazárek, pedagogové Štěpán Kožušníček (Waldemar Ethen), František Ostrovský, Josef Glivický, živnostníci a podnikatelé Jan Mládek, Jan Neumann, František Kovářík, Eugen Wichterle, Bruno Winter, Jan Toul, Kamil Zahradník, Augustin Jiříček, tiskař a vydavatel Václav Horák, rabíni Leopold Goldschmied a Albert Schön a členové židovské komunity Ludvík a Rudolf Bauerovi, Otto Bratter a Emil a Erich Beamtovi. Členy spolku byli také olomoucký arcibiskup Leopold Prečan a akademický malíř Jano Köhler. V roce 1939 byli židovští členové vyškrtnuti. Za okupace činnost spolku stagnovala. Nekonaly se ani valné hromady a počet členů poklesl. Po válce byl sice spolek obnoven. V roce 1947 měl 596 členů. Jeho činnost byla ale postupně utlumována a v roce 1950 zanikl.
V roce 1924 začalo muzeum vydávat vlastní periodikum Ročenku Národopisného a průmyslového muzea města Prostějova a Hané. Vydávalo ji kuratorium muzea a redigoval ji Jan Kühndel. Tiskla ji knihtiskárna Josefa Vrly. Jan Kühndel se stal od roku 1929 ředitelem muzea a archivu. Byl tedy prvním profesionálním odborným muzejním pracovníkem. Muzeum v ročenkách prezentovalo akviziční, vědeckou a publikační činnost. Vycházely do roku 1940. Poslední číslo vyšlo za rok 1948. Celkem vyšlo osmnáct svazků.
Neděle, 4. srpna 2024, 09:57
Významnou osobností našeho regionu byl plukovník, letec a učitel létání Vilém Murcek, od jehož smrti nedávno uplynulo šedesát let. Bojoval proti nacismu, byl příslušníkem RAF, ale po návratu do vlasti ho komunisté zavřeli na Mírov. Vychoval řadu...
Ročenky byly a jsou skutečným unikátem a dodnes z nich historici čerpají. Najdeme v nich například studie Jan Kühndela o prostějovských měšťanských domech a kožešnících, Vojtěcha Janouška o protireformaci na plumlovském panství, Jaroslava Mathona o románském kostelíku ve Stínavě, božích mukách a kapličkách na Prostějovsku a Antonína Gottwalda o archeologickém výzkumu u Domamyslic a Kostelce na Hané. Z dalších autorů sem psali například P. František Starý, Josef Blekta, Jan Skutil, Ambrož Soška a Bernhard Heilig. Byly zde i rubriky informující o vlastivědných periodikách, recenze knih, výroční zprávy o činnosti muzea, akviziční činnost muzea, různá výročí, dále zprávy o činnosti kuratoria a muzejního spolku.
Bohužel jejich vydávání rokem 1948 skončilo a to byla velká škoda. Muzeum potom sice vydávalo v dalších letech Zprávy vlastivědného muzea a Zpravodaje muzea Prostějovska, ale ročenky byly skutečným fenoménem a unikátem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
