Olomoucká zoologická zahrada vyvrací rozšířený mýtus, že v zimě není v zoo co k vidění. Pro některá zvířata, zvlášť severská, jsou nízké teploty zcela přirozené a mráz jim svědčí víc než vlhký podzim. Jiná zvířata se za léta strávená v zoo adaptovala natolik, že není výjimečné vidět třeba klokany, velbloudy, opice nebo žirafy na sněhu.
Zvlášť pro severská zvířata není zatím letošní zima nijak neobvyklá a podle ošetřovatelů olomoucké zoo by klidně mohlo ještě přituhnout, aby se cítila podobně jako ve své domovině. Mráz jim svědčí daleko víc než vlhký podzim. Zvířata obývající teplé biotopy si zase za léta strávená v zoo adaptovala natolik, že není výjimečné vidět třeba klokany nebo žirafy na sněhu.
"Návštěvníci v chladných měsících také nepřijdou zkrátka. Připravili jsme pro ně snížené vstupné," láká vedoucí marketingového oddělení olomoucké zoo Pavel Javůrek.
Jedním ze zvířat, kterým zima svědčí, je vlk Hudsonův. V okolí Hudsonova zálivu v Kanadě obývá na jihu lesy a na severu rozsáhlé pustiny pokryté sněhem a ledem, kde klesají v zimních měsících teploty až ke 40 stupňů pod nulou. Také kozorožci kavkazští zažívají kruté zimy a sníh. S vysokými mrazy do dokážou poradit i makaci červenolící a samozřejmě sobi polární, kteří žijí kolem severního polárního kruhu. Mrazy tam mohou klesat až k padesáti stupňům.
Sobota, 14. prosince 2024, 16:08
Samice levharta mandžuského, která přicestovala z Kanady, se v olomoucké zoo poprvé představila veřejnosti. Po ukončení karantény se dostala do venkovního výběhu a hned spořádala králíka. Ve volné přírodě dnes žije zhruba sto jedinců tohoto kriticky...
Také obyvatel východního Ruska tygr ussurijský zná nehostinné oblasti a teploty až 45 pod nulou. Mohutné tlapy používá jako sněžnice a má až pěticentimetrový tukový polštář v oblasti břicha. Levhart mandžuský se vyskytuje pouze na Dálném východě, kde obývá nedotčené lesy. Jako jediný poddruh levharta přežije jak letní horka, tak extrémní zimy, jeho srst v tomto období dosahuje délky až 7,5 centimetru.
"Tlapy rysa karpatského jsou poměrně velké, zabraňují mu, aby se při svých toulkách zasněženými oblastmi propadal do hlubokého sněhu. Během zimy srst na tlapách ještě zhoustne, zvětší se tak jejich plocha, a tím i schopnost rysa pohybovat se po sněhu. V České republice bychom ho mohli spatřit zejména v oblastech Beskyd a Šumavy," dodala mluvčí zoo Iveta Gronská.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.