Tlapky v bezpečí. Studentka veteriny založila iniciativu proti množírnám, jde o stovky případů

Autoři | Foto poskytla Leona Hrušková

Olomouckým krajem v poslední době otřásly případy množíren psů, kde desítky zvířat žily v otřesných podmínkách, nebo kausa postřeleného a zaživa pohřbeného psa Bennyho z Libiny. Podobné kausy přivedly studentku veteriny Leonu Hruškovou z Uničova na Olomoucku k založení iniciativy Tlapky v bezpečí, která chce proti množírnám a týrání zvířat bojovat.

Sama jste měla v minulosti zkušenost s množírnou. Můžete popsat, o co šlo?
Do mého života přišli dva pejsci, Rocky a Nero. Oba pocházeli z velmi špatných podmínek, které odpovídaly množírnám, byli bez základní péče, bez lásky, bez bezpečí. Vzala jsem je k sobě s tím, že jim nabídnu druhou šanci a domov, který do té doby nepoznali. Bohužel u Nera už bylo pozdě, zemřel na následky těžké parvovirózy. Rocky to naštěstí zvládl. Jeho stav nebyl tak vážný, ale přesto jsem u něj dlouho sledovala následky zanedbaného začátku života. 

Leona Hrušková
Je mi 22 let a studuji veterinu. I když to možná v tomhle věku působí nezvykle, cítím, že právě tahle cesta mi byla daná. Ne proto, že bych si chtěla hrát na zachránce světa, ale protože mi na zvířatech záleží víc, než dokážu někdy slovy vysvětlit. Občas slýchám, že bych se měla věnovat spíš lidem. Ale pomáhat zvířatům není útěk. Pro lidi existuje spousta cest. U zvířat tomu tak bohužel stále není.

To byl hlavní impuls k založení iniciativy nebo jste měla i další důvody?
Impulsem k založení iniciativy Tlapky v bezpečí byl tento silný osobní zážitek, který se mě hluboce dotkl. Pochopila jsem, jak moc je důležité o tom mluvit, sdílet zkušenosti a ukazovat lidem, co všechno se může skrývat za roztomilou fotkou štěněte. Tehdy jsem si řekla: Takhle už ne. Nebyla to ale první zkušenost s pomocí zvířatům. V průběhu let se k nám dostala spousta zvířecích duší, ať už šlo o pejsky, kočky nebo zakrslé králíky. Některé někdo odložil, jiné jsme našli, protože pro ně už doma nebylo místo. Moje mamka v sobě nese stejnou citlivost ke zvířatům, zachránila i několik koní, kteří měli skončit na jatkách. Tuhle lásku ke zvířatům mám právě po ní. Láska ke zvířatům k nám zkrátka patří. A já se ji rozhodla přetavit do něčeho většího.

VIDEO: Týraní pejsci z množírny na Olomoucku už mají nový domov. Z útulku Voříšek putovali do celé země

Téměř třicítka týraných pejsků z množírny v Olomouckém kraji, kterou v polovině května odhalila policie, skončilo v útulku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku. Otřesný a smutný příběh zubožených zvířat má šťastný konec. Ani ne po dvou měsících je...

Co je tedy vaším cílem a co všechno máte v plánu?
Hlavním cílem projektu Tlapky v bezpečí je osvěta. Chceme lidem přinášet příběhy, které otevřou oči, sdílet informace, které pomáhají rozeznat rozdíl mezi zodpovědným chovem a množírnou, a mluvit nahlas o tématech, která se často přehlížejí. Máme plánu pokračovat v online osvětě a na sociálních sítích, ale také pořádat besedy, workshopy, tvořit vzdělávací materiály, a hlavně propojovat lidi, kterým není osud zvířat lhostejný. A protože na takovou cestu nechci být sama, dávám příležitost i dalším lidem, kteří to cítí stejně. Dobrovolníky ale nevybíráme náhodně. Na základě dotazníku se snažíme poznat každého, kdo má zájem se zapojit. Hledáme především ty, kteří zvířata opravdu milují, sami je chovají, a zároveň jim záleží na lidech, na empatii, vzájemné podpoře a zdravém lidském prostředí v týmu. 

Zkuste mi vysvětlit, jak je možné, že množírny fungují. Copak si stavu zvířat kupující nevšimnou, mlčí nebo jak to je?
Je až neuvěřitelné, jak snadno může množírna fungovat bez většího povšimnutí. Často je to dáno tím, že kupující neví, na co si dát pozor nebo zkrátka touží po štěňátku a nechají se uchlácholit hezkými řečmi a fotkami. Množírny umí být velmi dobře maskované, některé působí na první pohled jako běžné domácí chovy. Dalším důvodem je mlčení, mnoho lidí, kteří zjistí pravdu až zpětně, se stydí nebo bojí o tom mluvit. A tím celou věc vlastně nevědomky podporují. Proto věřím, že je extrémně důležité mluvit, sdílet zkušenosti a vzdělávat veřejnost. Osvěta je klíč.

Veterinární správa odhalila množírnu na Šumpersku. Chovatel nevěděl ani kolik psů má

V naprosto nevyhovujících podmínkách žilo nejméně 36 psů v Rapotíně na Šumpersku, kde inspektoři Státní veterinární správy z Olomouckého kraje objevili množírnu. Všechna zvířata by měla být majiteli odebrána, řada z nich trpí zdravotními problémy....

Můžete popsat situaci okolo množíren v Olomouckém kraji? 
Bohužel neexistuje žádná oficiální statistika, která by udávala přesný počet množíren v České republice, natož v jednotlivých krajích nebo regionech. To je samo o sobě velmi alarmující, protože když není přesné číslo, není ani tlak na změnu. Z vlastních zkušeností a zpráv, které dostávám od lidí, si ale dovoluji tvrdit, že Olomoucký kraj a Severní Morava patří mezi přeborníky v množení psů. Ano, množitelé tu vždy byli. Ale právě během období covidu došlo k razantnímu nárůstu, mluvíme tady nikoliv o desítkách, ale o stovkách případů. Množírny často vypadají navenek jako běžné domácnosti. Psi jsou skrytí ve sklepích, ve stájích, v kotcích bez péče, v malých místnostech bez světla, a často i bez základní veterinární pomoci. Některé feny rodí dokola, dokud úplně nezkolabují. Je to téma, které zůstává ve stínu.

Jaký je podle vás u nás přístup úřadů a policie k množírnám a obecně k týrání zvířat?
Bohužel musím říct, že přístup úřadů a policie ke kauzám týkajícím se množíren nebo týrání zvířat je u nás stále velmi slabý. Ne snad proto, že by chyběla vůle, ale protože systém je nastaven tak, že Státní veterinární správa nemá pravomoc množírny sama aktivně vyhledávat, může jednat až na základě podnětu nebo stížnosti. A právě tady vnímám obrovský problém a zároveň obrovskou příležitost, aby se lidé přestali bát mluvit. Musíme být také ochotni otevřít oči, nebát se ozvat a hlavně nekupovat zvíře bez původu jen proto, že je levnější, neodvracet zrak, když vidíme trápení. 

VIDEO: Benny, kterého někdo postřelil a pohřbil, je hvězdou dobročinného klipu. Policie případ stále vyšetřuje

Pejsek Benny, kterého někdo na začátku února u Libiny na Šumpersku postřeleného pohřbil zaživa, se stal hvězdou dobročinného klipu. Zbídačený pes přežil zahrabaný v hlíně několik dní, než ho našli svědci. Policie případ stále vyšetřuje.

Jsou podle vás potřeba i nějaké legislativní změny nebo jde jen o to změnit přístup?
Legislativní změny jsou podle mě naprosto nezbytné. V tuto chvíli je bohužel situace nastavena tak, že množení zvířat není právně postihováno jako týrání, pokud nejsou prokazatelné jasné známky fyzického strádání. Mnoho množíren tak funguje na hraně zákona, formálně chovají, ale ve skutečnosti jde o komerční zneužívání zvířat bez jakékoliv etiky. Jedním z hlavních problémů je velmi nízká vymahatelnost práva. Chybí například povinná evidence každého chovu, dostatečné pravomoci pro kontrolní orgány nebo možnost efektivních zásahů při podezření. Právě kvůli těmto mezerám jsem založila petici za zpřísnění legislativy v oblasti neetického množení. Je to malý krok, ale má velký význam. Chci tím dát najevo, že tenhle problém není výmysl, ale skutečnost, která se dotýká stovek, možná tisíců zvířat.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky množírna, osvěta, iniciativa, Tlapky v bezpečí, veterinární lékařství, pes, Olomoucký kraj, Státní veterinární správa České republiky

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.