Infarktů v posledních letech podle lékařů mírně ubývá, hlavně u žen. Pokles bude zřejmě pokračovat i letos. Muže postihuje infarkt v průměru kolem 58. roku, ženy až o deset let později. Výjimkou ale nejsou ani mladší, řekli dnes novinářům zástupci České kardiologické společnosti. Nemoci oběhové soustavy jsou v Česku nejčastějšími příčinami úmrtí, v roce 2015 zabily 45 procent mužů a 50 procent žen.
„U žen byly ještě v roce 2010 nemoci oběhové soustavy příčinou 56 procent úmrtí, u mužů není pokles tak výrazný," uvedl Miloš Táborský, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru České kardiologické společnosti. Přibývá podle něj i pacientů do 35 let, mladší pacienti jsou často silní kuřáci.
Více lidí než infarktu podlehne takzvané ischemické chorobě srdeční. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání. Může být příčinou i srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce nezvládá okysličovat krev.
Oproti tomu infarkt je úmrtí části srdečních buněk po náhlém uzávěru tepny. „Krev nemůže okysličovat část srdečního svalu. Pokud to trvá více než 20 minut, srdeční buňky začínají odumírat a vzniká infarkt," vysvětlil Táborský. Příznakem je silná tlaková bolest za hrudní kostí, případně mezi lopatkami. Může být i dušnost a dočasná ztráta vědomí.
Lékaři předpokládají, že ještě před příjezdem přivolaných záchranářů zemře asi třetina postižených. Celková úmrtnost těch, kdo se dostanou do péče lékařů je asi tři procenta. Nejdůležitější je podle odborníků zkrátit na minimum čas od infarktu po zásah lékařů. Záchranáři proto často udělají vyšetření EKG přímo na místě a pak vezou pacienta nikoliv do nejbližší nemocnice, ale rovnou do speciálního centra.
V Česku jich je 22. Pacienti z celé země jsou na sále v průměru za 2,5 hodiny. „Rychlý zásah spolu s moderní farmakologickou léčbou vede k nízké úmrtnosti," řekl Petr Kala z Interní kardiologické kliniky FN Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Většině pacientů lékaři udělají takzvanou koronární intervenci, kdy se pacinetovi vpichem přes kůži zavede do cévy nafukovací balonek, který ji rozšíří, a následně takzvaný stent, trubička z kovového pletiva, která ji udrží otevřenou. Zákrok trvá nejčastěji kolem 24 minut. Za tři až pět dní může pacient odejít z nemocnice domů.
Klíčové pro návrat do normálního života je podle odborníků užívání předepsaných léků a dalších opatření. Zásadní je přestat kouřit, podle Táborského to prognózu po infarktu zlepšuje až o polovinu. Lékaři doporučují také pravidelný pohyb, alespoň hodinu denně. Nemusí být hodina v kuse, stačí i chůze. Vhodné je také aspoň o desetinu snížit svou hmostnost a dodržovat dietu.
„Řada pacientů je ze začátku vystrašená, ale postupně ochota léky užívat klesá," dodal Táborský. Často jich užívají více, také na ředění krve nebo na snížení cholesterolu. U většiny pacientů se podle něj stav vrátí prakticky k normálu, asi pětina má následky s větším rizikem arytmie nebo rozvoje srdečního selhání.
Podle Táborského by bylo vhodné, kdyby v každém kraji existovalo zařízení, které by o propuštěné pacienty dál pečovalo nejen po zdravotní, ale i sociální stránce. Takové monitorovací centrum by je mohlo sledovat i s pomocí moderních technologií. O jejich vytvoření jedná Česká kardiologická společnost i s ministerstvem zdravotnictví.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
