S historií Uničova na Olomoucku je spojena pověst o záchraně města před husitským útokem z rukou Panny Marie. Na počest tohoto zázraku se ve městě uchytila unikátní tradice uctívání svíce. Tradic spojených s pověrečnou zbožností je křesťanství plné, uničovská svíce však zajímavým způsobem vypovídá o roli husitství v lidové paměti.

Wittgensteinova ulice se v Olomouci táhne od křižovatky u atletického stadionu až po kruhový objezd za dvěma rameny řeky Moravy, kde pokračuje jako Tovární ulice. Jméno má po jednom z nejvýznamnějších myslitelů 20. století, který zde byl na vojně.

Sloup nejsvětější trojice sice není morovým sloupem, ale na trend stavby těchto monumentů na památku drtivých epidemií zcela jistě navazuje. Smrt a utrpení v důsledku šíření nakažlivých nemocí se Olomouci nevyhnuly.

Školní dějepis se při popisu architektury antického Řecka neobejde bez odkazu na typy používaných sloupů. Fascinovaly i olomouckého architekta Huberta Austa, který je zakomponoval do Husova sboru a Jihoslovanského mauzolea. Ačkoliv jeho dílo mnozí odborníci kritizovali, uvedené památky mají své nezastupitelné místo na současné tváři Olomouce.

Olomouc není zajímavá jen renesanční a barokní architekturou z časů největší slávy města na přelomu 16. a 17. století. Hanácká metropole skrývá řadu skvostů moderního stavitelství. Například budovu bývalého kina Central, kde byla umístěna první zvuková technika k projekci filmů na Moravě.

Dnešní Palackého univerzita má bohatou historii druhé nejstarší domácí vysoké školy a jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě. Zpočátku byla centrem Jezuitů a pak sloužila i k poněmčování Moravy v rámci snah Habsburků o co největší jednotu v jejich soustátí. V jednom ohledu však na univerzitě hrála čeština prim.

Do druhé světové války byly české země multinárodním státem, ať už šlo o Korunou českou, habsburskou monarchii nebo Československou republiku. Konec soužití národů s odlišným jazykem napsaly hrůzy druhé světové války a důsledky největšího vojenského konfliktu v dějinách lidstva.

Středověká tvrz původně vystavěná ve 14. století je k prohlédnutí ve Skrbni u Olomouce. Zajímavou stavbu uprostřed vsi může prozkoumat každý výletník, který se chce projít v okolních polích nebo brázdit hanácké rovinky na nedalekých cyklostezkách.

Olomoucké centrum je prošpikováno historií. Před modernitou město dlouhá léta chránily hradby. Město se totiž stalo pevností, kterou zůstalo ještě řadu let poté, co moderní vojenství už s podobnými fortifikacemi pro vedení boje nepočítalo. Hradby se však začaly bourat už v době, kdy Olomouc měla sloužit primárně vojenským účelům.

Oblast středomoravské Hané je synonymem pro rovinu, která se v Čechách a na Moravě krčí ve stínu hornatého území. Rovinatý reliéf Olomouce je příhodný pro cyklistickou dopravu po městě, a přesto nejstarší historii města určovaly “hory”. Tři olomoucká návrší jsou však tak nízká, že zanikají v současné zástavbě.