Po krátkém přerušení své kariéry se Šárka Kubínová restartovala v Přerově a letos přestoupila do Olomouce. Jak sama říká, tak nemohla bez volejbalu existovat a právě proto se k němu vrátila. Má za sebou angažmá ve Švýcarsku i v Ázerjbádžánu. Nyní však pomáhá Hanačkám v nejvyšší české lize.
Hrála jsem v zahraničí pouze dvakrát a to ve Švýcarsku a v Ázerbájdžánu. Když to porovnám, tak by se dalo říct, že Švýcarsko je srovnatelné s Českou republikou. Občas když se zadaří, tak tam přijde i tisíc lidí. V Ázerbájdžánu je to slabší. Na volejbal tam chodí pouze muži, takže tam přijde přibližně sto fanoušků. Nedá se říct, že by tam byl volejbal nějak extra populární.
Ve Švýcarsku je komornější atmosféra než v Olomouci. Vypadá to tam spíš jako v divadle.
Můj vrchol kariéry byla nejspíš účast v Champions League, když jsem hrála za Prostějov. Zahrajete si proti nejlepším hráčkám světového formátu. Další vrchol mé kariéry byl v Ázerbájdžánu, kde hrály hráčky se zvučnými jmény. Tam jsem měla možnost poznat osobně velké volejbalové hvězdy.
Otevřela jsem si vlastní fresh bar. Už na mě toho tlaku bylo moc a potřebovala jsem si odpočinout. Takže jsem si dala rok pauzu. Potom jsem šla do Přerova, kde jsem restartovala svoji kariéru.
Já volejbal prostě miluju (směje se). Nemohla jsem být bez něj.
Olomoucký klub má největší tradici v České republice a je stabilní. Fanoušci jsou tady skvělí a pro mě to byla jasná volba.
Dostávala jsem i jiné nabídky, ale z Brna žádná nepřišla. Měla jsem několik nabídek z české ligy, ale ta od olomouckého týmu byla nejlepší.
Holky z Olomouce jsem znala. Darča je moje velice dobrá kamarádka a ostatní holky jsem znala taky. Některé od vidění a některé víc. S Monikou Dědíkovou jsem hrála v Brně. Od prvního dne jsem se tady cítila jako doma.
Je pravda, že si hodně zakládám na zdravé stravě. Dlouhou dobu jsem byla RAW, ale momentálně jsem asi osm let vegetariánka. RAW stravu už nejím, protože to je těžko udržitelné se sportem. To, že se snažím jíst zdravě, mi dodává hodně energie. Rychleji regeneruji a organismus je pořád svěží. Nemívám ani bolesti. Nevím, jestli je to spíš stravou nebo tím, že mám silné tělo. Ale rozhodně tím ničemu neuškodím, naopak mi to pomáhá.
V osmnácti letech jsem se začala podrobněji zabývat stravou a pročetla jsem si spoustu knížek. Potom jsem začala studovat obor, který se týkal zdravé stravy. Podle mě je fascinující co naše tělo dokáže a co můžeme ovlivnit samotným stravováním.
Momentálně mám i své internetové stránky, kde píšu články. Zkusila jsem si to, ale nevím, zda se tomu budu věnovat i v budoucnu. Mám dvě srdcové záležitosti – sport a zdraví. Ale sport má zatím pořád navrch. Takže se pravděpodobně budu nadále věnovat sportu.
Máme tady ještě jednu veganku. Jinak se všechny samozřejmě v rámci možností snažíme jíst zdravě. Já taky neříkám, že jsem pořád svědomitá. Holky by mohly vyprávět, co občas dokážu sníst (směje se).
Nevím, jestli přímo guru, ale už jsem tady něco přinesla. Společně to jíme a pomáhá nám to od bolestí. Takže snad nám to pomůže i během sezóny.
Hodně ráda spím. Je to můj velký koníček. Dále taky ráda čtu a trávím čas se svým manželem. Teď mám nový koníček a to kreslení. Poslední dobou pořád jenom kreslím (směje se).
Před zápasem pořád kreslím a spím. To je vlastně celá moje náplň dne (směje se).
Jsem celkem překvapená, že je v Olomouci celý tým hodně komunikativní. Obvykle to bývá půl na půl. Tady se pomalu překřikujeme a každá hráčka si chce urvat svůj čas, kdy nám bude vyprávět své příhody. Takže se v kabině hodně nasměju a je to podle mě jeden z nejlepších kolektivů, které jsem během své kariéry navštívila. V podstatě se smějeme od rána do večera (směje se).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
