S dějinami Olomouce, do třicetileté války skutečného a pak už jen titulárního hlavního města Moravy, je tradičně spjato několik významných mýtů, pověstí a legend. Před časem jsme psali například o tradovaném založení města římským císařem Gaiem Juliem Césarem a vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary před Olomoucí roku 1241. Legendou je také život olomoucké mučednice, sv. Pavlíny, patronky města. Pojďme dál.

Vznik disidentské iniciativy známé jako Charta 77 se stal významným milníkem v moderních dějinách nejen České republiky. Charta byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v komunistickém bloku, a inspirovala tak podobné aktivity v jiných zemích, a to ještě dlouho po pádu sovětské říše. Její historie se začala psát 1. ledna 1977 a trvala téměř 15 let, až do listopadu 1992. Text Prohlášení Charty 77 vyšel 7. ledna 1977 ve třech významných západoevropských denících.

S dějinami Olomouce, do třicetileté války skutečného a pak už jen titulárního hlavního města Moravy, je tradičně spjato několik významných mýtů, pověstí a legend. Patří k nim například tradované založení města římským císařem Gaiem Juliem Césarem a vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary před Olomoucí roku 1241. Legendou je také život olomoucké mučednice, sv. Pavlíny, patronky města.

Olomoucký novinář Rostislav Czmero si jako znalec hanáckého písemnictví všímal různých hanáckých vánočních zvyků a věnoval se historii koled včetně tradičního štěpánského koledování. Začátkem prosince uplynulo pětadevadesát let od jeho narození. Jak vzpomínal na Vánoce?

Výstavou fotografií zachycujících dění ve škole i život studentů, almanachem a netradiční přehlídkou desítek maturitních stužek připomíná v těchto dnech 120. výročí od svého založení gymnázium v Litovli na Olomoucku. Do jeho lavic usedal i Jan Opletal, který byl v roce 1939 smrtelně zraněn při protestech proti nacistickým okupantům.

Tři nové měděné schránky zamíří na věž červeného kostela v Olomouci. Do kovových pouzder uložili zástupci vědecké knihovny a Olomouckého kraje původní dokumenty a předměty z dob vzniku sakrální stavby. Podle zvyku je také doplnili odkazy dnešní doby – aktuální tisk, fotky i placatka slivovice či respirátor.

Kalendář na rok 2022, který přináší srovnání historie se současností, vydává město Přerov. Jsou v něm padesát, ale i sto let staré fotografie a snímky, jak stejná místa vypadají v současnosti. Kalendář půjde do prodeje v listopadu.

Netradiční historické kulisy poskytla voličům zrekonstruovaná barokní sýpka v Ludéřově na Olomoucku, která je pozůstatkem bývalého panského dvora při tvrzi ze 14. století. Jako volební místnost slouží poprvé. Hlasovací lístky házejí lidé do urny v prostorách bývalé obranné bašty.

Na dračku jde v Prostějově pokračování veleúspěšné knihy o prostějovských hostincích a spolkových domech. Tentokrát autor, prostějovský výtvarník a umělec Tomáš Vincenec, představuje místní restaurace, hostince, hospůdky a putyky na stovkách dobových fotografií.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. Někdy nezbude nic jiného, než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření byl před 80 lety, 27. září 1941, jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě s cílem zlomit odboj a odpor českého lidu. Reakcí byl atentát na tohoto kata českého národa provedený skupinou statečných českých odbojářů, kterému v červnu 1942 podlehl.