Celé to děláme hlavně proto, abychom zajistili co možná nejlevnější odpadové hospodářství pro zapojené obce a jejich občany, tvrdí radní Olomouckého kraje pro životní prostředí, odpady a zemědělství Martin Šmída (Piráti) v obsáhlém rozhovoru o všech okolnostech, otázkách, problémech a nejasnostech okolo likvidace komunálních odpadů v regionu.
Pane radní, můžete objasnit o jak velký business v případě odpadů v Olomouckém kraji vlastně jde?
Je to zcela zásadní strategické odvětví. Jedná se o významný mnohamilionový business, ve kterém se díky novému zákonu o odpadech mění hřiště. Doteď se vyplatilo skládkovat, protože to bylo levné, do budoucna bude potřeba materiál připravit k recyklaci a z nerecyklované části udělat paliva. Právě proto se obce spojily a zařízení, které to dokáže, si v Olomouci chtějí postavit samy. Kdybychom toto neudělali, nějaké podobné zařízení by zde postavil soukromý sektor, ale jeho výstavbu by nakonec stejně zaplatili obce a občané v platbách za odpadové služby.
Popište, prosím, jak bude krajské zařízení a celý odpadový projekt fungovat...
Krajský projekt je výjimečný v tom, že se spojily obce s krajem, aby vybudovaly zařízení, které přinese ekonomické výhody při likvidaci odpadu. Získáme kontrolu nad tokem suroviny a budeme tedy moci více tlačit na recyklaci, protože plnění recyklačních cílů je povinností obcí. Vzhledem k tomu, že podle nového rozhodnutí Evropského parlamentu se bude muset vytřídit 90 procent všech obalových odpadů, není jiná možnost, než to udělat strojově. Kdybychom žádali soukromý sektor, aby takové zařízení vybudoval, tak by nás to nechal zaplatit i s úroky, které platí bankám, a včetně dividend. Zajistit si soběstačnost vlastním zařízením považujeme za nejlepší krok.
Kdo bude odpady z obcí svážet?
Do našeho zařízení může svést odpad jakákoliv svozová společnost, ale svezený odpad musí být pouze z obcí, které jsou akcionáři, ať již přímo nebo skrze spolek Odpady Olomouckého kraje. Výhody projektu může čerpat jen ten, kdo je do něj zapojen. Chceme také, aby bylo třídění pro občany jednodušší. Do žlutých nádob se proto budou vyhazovat kromě plastů i kovy a tetrapakové kartony.
Počítáte s výrobou takzvaných TAP, tuhých alternativních paliv?
Ano, i v tom vytříděním odpadu je zatím stále zhruba polovina materiálu, který není technologicky možné recyklovat. Ten je optimální jako palivo pro teplárny a cementárny, které díky tomu nebudou muset pálit uhlí.
Sobota, 11. listopadu 2023, 06:36
Budování nové automatické dotřiďovací linky v olomouckých Chválkovicích zdárně pokračuje. Projekt Odpady Olomouckého kraje obdržel potřebné povolení EIA, že linka nemá negativní vliv na životní prostředí. Stát by měla kolem půl miliardy korun.
Jak vychází ekonomika celého krajského projektu?
Doba návratnosti záleží především na tom, jestli bude zavedeno povinné zálohování PET lahví a nápojových plechovek. To jsou dnes nejlépe prodejné materiály. Pokud v odpadu budou chybět, zpracování zbylých plastů razantně zdraží, a to všem obcím, nejen těm zapojeným do našeho projektu. Jsme přesvědčeni, že technologické dotřiďování má mnohem větší smysl než zálohování, navíc schválená legislativa dala cíl 90 procent na recyklaci všech obalových složek, nejen těch dvou zmíněných konkrétních výrobků.
Máte nějakou finanční analýzu, ze které vycházíte a která vám dává za pravdu?
Ano, máme vytvořenou podrobnou analýzu zvažující volatilitu cen surovin. Důležitým faktorem je i to, kolik budou platit výrobci, kteří uvádí výrobky na trh, za likvidaci obalového odpadu. Dalším důležitým faktorem je hodnota peněz v čase a úroková sazba. Zásadní informace pro obce však je, že dohodnutý investiční příspěvek, který je 1500 korun na občana, se měnit nebude za žádných okolností. Celé to děláme hlavně proto, abychom zajistili co možná nejlevnější odpadové hospodářství pro zapojené obce a jejich občany.
Vrátím se ještě k povinnému zálohování PET lahví. Podle některých lidí to bude znamenat krach celého projektu. Jste si jistý, že krajský projekt bude ekonomicky udržitelný?
Zavedení zálohování dopadne na všechny obce bez ohledu na to, zda si řeší odpadové hospodářství samy, nebo jej pro ně zajišťuje některá ze soukromých firem. Poškodí to všechny, ale z technologického hlediska se náš projekt stane absolutní nutností. Berte v potaz, že je tu stále legislativa požadující zvýšení míry recyklace, a té bez mechanického dotřiďování nelze dosáhnout. Zavedení povinného a plošného zálohování PET lahví odmítají města, obce i kraje, sdružení a asociace. Snad je ministerstvo vyslyší.
Středa, 15. listopadu 2023, 09:15
Proti záměru vybudování odpadové linky přímo v Prostějově vznikla petice. Iniciativa opozičních stran a ekologického hnutí Ajdony upozorňuje mimo jiné na kapacitu zařízení, které až pětinásobně převyšuje potřeby města. Do lokality by tak zřejmě...
Jaký dopad bude mít na olomoucký projekt skutečnost, že v se brněnské spalovně nebude stavět třetí kotel?
To nedopadne jen na nás, ale na celé území Moravy. Tím, že se třetí kotel v Brně nepostaví, se sníží konkurence pro energeticky využitelné odpady. Čím méně zařízení, tím vyšší cena. I my jsme počítali s tím, že část odpadů bude mířit do rozšířené brněnské spalovny. Brno totiž oproti ostatním kotlům dokáže energeticky využít i málo výhřevné odpady. Ty teď bude velmi obtížné zpracovat ekonomicky, tak aby z nich byl nějaký užitek. Rozhodnutí brněnských politiků vnímáme jako nešťastné, zároveň je to však další důvod, proč se především spoléhat sami na sebe.
Jakou roli hrají budou hrát modernizovaný kotel Veolie v Přerově, případně projekt FCC v Prostějově nebo připravovaný plazmový projekt v Mostkovicích?
Veolia a jejich kotel v Přerově má zásadní roli, protože se jedná o blízkou energetickou koncovku pro odpady, které se nedají recyklovat. Společnost proto považujeme za klíčového partnera. Projekt FCC neřeší plnění recyklačních cílů a není ani odpadovou koncovkou, navíc naráží na odpor místních občanů. I v případně Mostkovic jsme mírně skeptičtí, neboť se zdá, že místní občané si takové zařízení na svém území nepřejí. Na druhou stranu, pokud by se tato technologie realizovala a fungovala, budeme mít další energetickou koncovku, a tím pádem potenciální tlak na snížení ceny za energetické využití odpadů.
Mají obce v krajském odpadovém projektu nějaké záruky, že je někdo nepřehlasuje, nevyšachuje nebo neobejde?
V projektu Odpady Olomouckého kraje jsou to právě města a obce, kteří rozhodují a kontrolují. Města a obce budou majitelé celé té odpadové infrastruktury, jim se tak bude zhodnocovat majetek, oni si volí dozorčí radu, určí, jakým směrem se má společnost vydat a jaké úkoly pro ně má plnit. Zatím se vždy podařilo najít výrazně většinovou shodu.
Úterý, 28. listopadu 2023, 20:34
Pro města a obce je v současnosti velkým tématem možné zavedení povinného a plošného zálohování PET lahví. Nadělá to však víc škody než užitku, komentuje to radní Olomouckého kraje pro životní prostředí, odpady a zemědělství Martin Šmída (Piráti).
Foto google.cz/maps
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Výborně,ted aby něco podobnéhoho někdo zrearizoval i u nás v Moravskoslezkém Kraji!!!!!!!!!!
