Dvacet jedna procent Čechů vnímá zvýšení daní jako přijatelnou možnost řešení škod po povodních, které v září zasáhly zejména Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Ukázal to dnes zveřejněný průzkum agentury STEM. Dotazníkové šetření se zároveň zaměřovalo také na posouzení spokojenosti veřejnosti s reakcí české vlády na přírodní katastrofu, kladné hodnocení vyslovilo 58 procent respondentů.
Reakci české vlády při zářijových záplavách hodnotí kladně 58 procent lidí. Míra spokojenosti se ale významně liší podle toho, zda jde o příznivce kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS), nebo stoupence opozice.
Působení vlády při povodních nejlépe hodnotí její příznivci. S tím, že kabinet svou roli zvládl, souhlasí 88 procent z nich a 45 procent uvedlo, že vláda udělala maximum. Naopak u příznivců parlamentní opozice je patrná nespokojenost, 57 procent z nich hodnotí vládní zásah negativně. Podobně výkon vlády vidí voliči mimoparlamentních stran. „I tak se ale nejedná o špatný výsledek, protože i v řadách opozice je značný podíl lidí, kteří nakonec uznávají, že vláda situaci zvládla dobře. Pro srovnání, obecná důvěra v členy vlády v říjnu dosáhla jen 23 procent. V kontextu tohoto nízkého čísla se osmapadesátiprocentní spokojenost s vládní reakcí během povodní jeví jako výrazně lepší výsledek, než by se dalo očekávat,“ uvedli autoři průzkumu.
Zářijové záplavy postihly v polovině září zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve odhadl rozsah škod na státním majetku na 25 až 30 miliard korun, další desítky miliard škod budou podle něj na soukromém, obecním a krajském majetku.
Pokud jde o návrhy na možné financování povodňových škod, vyjádřily se tři čtvrtiny účastníků průzkumu, že by měly být hrazeny z pojištění a úspor zasažených obyvatel a firem. Druhé nejčastěji akceptované řešení představovalo omezení investic a rozpočtů ministerstev, se kterým by souhlasilo 74 procent respondentů.
Úterý, 22. října 2024, 15:03
Povodně v září 2024 způsobily na vodohospodářských stavbách a opatřeních v okolí řek v Olomouckém kraji za pět miliard korun. Pracovníci státních podniků Povodí Moravy a Povodí Odry nepřetržitě pracují na odstraňování akutních potíží a nebezpečných...
„Poslední hojně přijímané řešení představují státní povodňové dluhopisy, s nimiž souhlasí 67 procent dotázaných,“ sdělili zástupci STEM, podle kterého návrh je tento návrh vnímán jako méně zatěžující pro jednotlivce, protože nevyžaduje okamžitou úhradu, přerozděluje zátěž do budoucna, a navíc je dobrovolný.
Naopak jako nepopulární se jeví zavedení speciální povodňové daně či zvýšení státního dluhu. Obecné zvýšení daní by bylo přijatelné pro 21 procent dotazovaných, speciální daň pro 27 procent a zvýšení dluhu pro 28 procent respondentů. S navýšením daňové zátěže nesouhlasí především lidé, kteří se cítí být špatně zajištění. Ochota platit vyšší daně za účelem pokrytí povodňových škod ale není vysoká ani u dobře zajištěných občanů, zjistil průzkum.
Odpovědi respondentů sbíral STEM od 4. do 13. října, a to kombinací on-line a osobního dotazování. Na otázky odpovědělo 1052 obyvatel ČR starších 18 let.
Autoři ČTK | Foto Stanislav Heloňa
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
