K zápisu do registru dárců kostní dřeně lákají zdravotníci na veřejných akcích i na internetu. V České republice je téměř 120 tisíc dárců, ne každý najde pacienta se shodou. Jedním z nich je čtyřiadvacetiletý Tomáš Chupáň, u kterého lékaři shodu našli, a který tak pomohl zachránit život.
„Přihlásil jsem se v den, kdy jsem poprvé daroval krev na transfuzce v Olomouci. Jeli jsme tam tehdy se třídou z gymnázia, a kromě základních informací o darování krve nám nastínili i možnost zaregistrovat se i do registru dárců kostní dřeně,“ popsal svůj zážitek z listopadu 2017 čtyřiadvacetiletý student z Prostějovska Tomáš Chupáň. Ten byl zároveň mezi 56 dárci z celé republiky, které Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) letos ocenil.
Tehdy se student do registru s pár dalšími spolužáky okamžitě zapsal, aniž by nad něčím váhal. Považoval to za dobrou příležitost někomu pomoct. Zároveň zůstal i u dárcovství krve, ačkoliv se přiznal, že ne příliš pravidelně. „Darovat jsem byl víckrát, ale za pravidelné bych to neoznačil. Daří se mi k odběru dorazit zhruba jednou za dva roky, ale určitě bych to chtěl zlepšit,“ přiznal Chupáň.
Pacienta se shodou našli Tomášovi v listopadu 2021, tedy čtyři roky od zápisu do registru. K tomu, aby mohl opravdu poskytnout krvetvorné buňky ze své kostní dřeně, musel projít několika testy. „První bylo potřeba udělat verifikační odběry, to bylo ještě v olomoucké nemocnici, kde především zkontrolovali shodu po těch letech od vstupu do registru,“ popsal začátek procedury. Na základě ověřovacích odběrů poté Tomáše označili za nejvhodnějšího dárce. „Všechno ostatní už probíhalo v Plzni, kde je Národní centrum právě pro ty odběry,“ navázal.
Úterý, 1. srpna 2023, 17:06
Olomoucké transfuzní oddělní má nedostatek krve. Jde o situaci, která se opakuje každé léto, protože je více úrazů a pravidelní dárci jsou často na dovolených. Například jen za poslední týden je oddělení v minusu o 92 litrů krve.
V Plzni následovalo komplexní vyšetření, které se skládalo z dalších testů. „Protestovali mě šíleně moc, odebrali mi snad dvacet zkumavek krve, aby měli fakt jistotu, že je všechno v pořádku,“ vysvětlil student se smíchem. Při další návštěvě plzeňské nemocnice už došlo na samotné odebrání potřebných buněk.
Mladík si vybral způsob odběru z krve, kvůli čemuž bylo potřeba, aby si čtyři dny před odběrem píchal injekce, díky kterým se buňky z kostní dřeně dostaly do krve. Z krve získají lékaři buňky pomocí takzvaného separátoru, který zbytek krve vrací zpět do dárcova oběhu. „Je to vlastně podobný stroj tomu, který se používá při odběru plazmy,“ poznamenal student.
V nemocnici kvůli odběru strávil necelý den. „Přijel jsem tam k večeru. Další den ráno mi píchli poslední injekci a asi po půl hodině jsme se přesunuli hned na sál. Tam jsem strávil zhruba čtyři hodiny,“ objasnil průběh svého pobytu. „Hned po obědě přišel doktor s tím, jestli je všechno v pohodě, já jsem se cítil dobře a odpoledne jsem stihl ještě Pendolino do Olomouce,“ doplnil student.
Podle Chupáně byl možný dřívější odjezd i díky tomu, že se urodilo velké množství krvetvorných buněk. „Občas, pokud je ta úroda slabší, tak se chodí ještě na druhý pokus další den. U mě se ale podle lékařů urodilo nadstandartní množství. To jsem byl rád, protože čím víc těch buněk je, tím větší je šance, že opravdu pomůžou a transplantace dopadne dobře,“ dodal.
Středa, 2. srpna 2023, 10:54
Olomoucká radnice přispěje dalšími desetitisíci korunami rodičům dětí na zájmové kroužky, aktivity spojené s volným časem, školy v přírodě nebo různé kurzy. Město vypsalo druhé kolo žádostí, ve Fondu pomoci olomouckým dětem letos rozdělilo již téměř...
Tomáš doteď neví, komu lékaři životadárné buňky transplantovali. „Systém je nastavený velmi přísně. Až po roce až dvou můžu kontaktovat dárcovské centrum, které se obrátí na pacienta. Pokud je nějaká vůle se setkat, tak teprve tehdy se nastartuje proces, který vyvrcholí klidně až po pěti letech právě v podobě osobního shledání,“ poznamenal dárce s tím, že je těžké se dopátrat k člověku, kterému buňky daroval.
Střípek informací, které student dostal, byla, že se jedná o menšího pacienta ze zahraničí. „Zajímavé je, že v ten den, co jsem daroval, se na stránkách registru objevila aktualita, že právě proběhla dvoutisící transplantace a mladý dárce z našeho registru pomohl osmiletému dítěti z jiné evropské země. Nemám potvrzené, že se jednalo o ten náš příběh, ale je to možné a dozvím se to snad později,“ dodal.
Po samotném odběru čekají dárce ještě další zdravotní kontroly. „Člověk z toho systému jen tak nevypadne. Během prvního roku má čtyři kontroly – po týdnu, po měsíci, půl roce a po roce od odběru. Při kontrole vezmou zdravotníci další vzorek krve a podívají se, jestli je vše v pořádku a jestli neproběhly nějaké změny,“ navázal Chupáň.
Úterý, 1. srpna 2023, 13:07
Ve Vojenské nemocnici v Olomouci již lékaři ošetřili téměř devadesát vojáků, jejichž výcvik probíhá v nedalekém vojenském újezdu Libavá. Léčba zraněných příslušníků ukrajinské armády je jedním ze způsobů, jak Česká republika pomáhá Ukrajině, která...
Do Českého národního registru dárců dřeně je možné se přihlásit po celé České republice. Jednou z cest k provedení prvního kroku je i vyplnění předběžné přihlášky online přímo na stránkách registru, kde jsou dohledatelné veškeré potřebné informace.
Podle mladého dárce je potřeba, aby v registru bylo co nejvíce lidí. „Ten pacient nemá více možností, často má jen jednu šanci, a to je ta shoda s dárcem,“ rozvedl. „Chtěl bych tak poprosit všechny, kteří mají tu možnost a splní všechna kritéria na věk a zdraví, aby se do registru zapsali. Je to jedinečná příležitost někomu pomoct,“ doplnil v závěru.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
