Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku jednu ze souboru pěti unikátních olomouckých vil ve Vídeňské ulici. Jednotlivé vily navrhl přední rakouský architekt, přerovský rodák židovského původu Jakob Gartner. Na seznam památek by se měly dostat postupně i ostatní vily.
Podle odborníků patří ke špičce nejen ve městě, ale i v celostátním měřítku. ČTK o tom informoval Vlastimil Staněk z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.
Gartner vyprojektoval stavby pro nejvýznamnější olomoucké průmyslníky. Postaveny byly v letech 1895 až 1898. "Každá z nich je jedinečná, ale v kontextu Vídeňské ulice, která byla po zbourání olomoucké pevnosti v poslední třetině 19. století považována za exkluzivní rezidenční místo, tvoří směrem do městských sadů jednotný celek," uvedl Staněk. Podotkl, že se vily dochovaly v téměř autentické podobě, a to včetně interiérů.
Architekt Jakob Gartner (1861-1921) domy vyprojektoval v různých historizujících stylech od gotiky přes renesanci až po rokoko. Kulisovitá průčelí jsou členěná kombinacemi balkonů, lodžií, štítů, teras, vysokých střech a bohatého štukového dekoru. "Pro Olomouc má osobnost Jakoba Gartnera zásadní význam - podílel se na současné tváři města tím, že realizoval urbanistickou koncepci Camilla Sitteho," uvedl Staněk. Gartner se podepsal například na podobě Ústavu pro vzdělávání dívek hraběte Pöttinga v Olomouci, spořitelně v Radniční ulici ve Šternberku, nájemního a obchodního domu U Tří kohoutů v Brně či Útulku císařovny Alžběty ve Vídni.
Jeho synagogy se nacházely zejména ve Vídni a téměř po celé Moravě, v původní podobě se však žádná nedochovala. Ministerstvo kultury vzhledem k rozsahu návrhu na prohlášení za památku rozdělilo soubor na menší celky jednotlivých vil. Jako první z navržených staveb byla prohlášena kulturní památkou vila ve Vídeňské ulici číslo 2 postavená v roce 1895 ve stylu německé renesance pro Eduarda Hamburgera, úspěšného podnikatele ve sladovnictví a dlouholetého předsedy olomoucké židovské obce. Podle odborníků jde o nejhodnotnější a nejhonosnější dílo ze všech pěti navržených vil.
Na zapsání na seznam památek čeká také vila postavená ve stylu pozdní severské renesance pro Wilhelma Briesse podnikajícího v oboru sladovnictví, vila ve stylu baroka s prvky rokoka pro jeho zetě Josepha Bermanna, ale také vila v neogotickém stylu pro Ignáce Briesse a vila postavená v neorokokovém stylu pro Hanse Passingera, jehož rodině patřil od roku 1875 takzvaný Kamenný mlýn v Olomouci a mlýn ve Šternberku.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
