Josef Hoch z Hrubčic byl významným veřejným činitelem. Pracím národním se s láskou věnoval

Autoři | Foto poskytla Hana Bartková

Pozoruhodnou osobností, která svým významem a aktivitami přesáhla rámec své rodné obce Hrubčice na Prostějovsku, byl Josef Hoch. Národní činitel, pokrokový rolník, radní a starosta obce stál u zrodu celé řady vlasteneckých a osvětových podniků.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Národní činitel, pokrokový rolník, radní a starosta Josef Hoch se narodil v roce 1835 v Hrubčicích v domě č. 14. V Olomouci absolvoval nižší gymnázium. Po studiích převzal hospodářství po svém otci. Měl jediného syna Jana (1860–1925), který byl známým prostějovským advokátem a kulturním a spolkovým činitelem.

Do veřejného dění vstoupil jako třicetiletý rolník v polovině šedesátých let 19. století. Tehdy začal sledovat politické dění, četl noviny, začal se zajímat o hospodářské i vědecké novinky v zemědělství, mechanizaci a zavádění strojů. V roce 1867 se zúčastnil založení Rolnického cukrovaru ve Vrbátkách a v roce 1869 Rolnické akciové sladovny v Prostějově. Stal se členem správních rad obou rolnických podniků. Aktivně také vystupoval na táborech lidu u Smržic (6. 6. 1869) a na vojenském cvičišti u Prostějova (2. 7. 1871).

V roce 1868 se stal v Hrubčicích členem obecního výboru a v roce 1870 byl zvolený starostou obce. Tuto funkci zastával do roku 1885. Významně se zasloužil o zvelebení obce. V roce 1869 založil záložnu a byl jejím předsedou až do své smrti. Byl zakladatelem čtenářsko-pěveckého spolku Občanská beseda. Přičinil se o výstavbu obecního domu (1875) a nové budovy školy (1877).

Rodák z Velkého Týnce Jan Rudolf Bečák byl významným etnografem a znalcem Hané

Rodák z Velkého Týnce na Olomoucku Jan Rudolf Bečák byl významným etnografem a velkým znalcem Hané. Narodil se ve statkářské rodině starosty a pozdějšího poslance Národního shromáždění, prostředí rodiny a vlastenecké tradice podnítily jeho zájem o...

Josef Hoch stál u založení celé řady vlasteneckých, hospodářských a osvětových podniků v okrese. Byl předsedou a jednatelem prostějovské pobočky Hospodářské jednoty olomoucké. V roce 1875 se stal jednatelem samostatného Hospodářského spolku prostějovského. Věnoval se také problémům školství. Podporoval iniciativy ke zřízení české reálky v Prostějově. Lhostejné mu nebyly otázky dalšího vzdělávání rolníků. Usiloval o zřízení Hospodářské školy v Prostějově. Byl předsedou Českého politického spolku v Prostějově a spoluzakladatelem listu Hlasy z Hané, dlouholetým členem prostějovského Sokola a jízdního Sokola a podporovatelem řady spolků. Mnoho pozitivního vykonal také v práci předsedy starostenského sboru prostějovského okresu a předsedy okresního silničního výboru. Pro svoje názory a zásadové postoje získal označení „arcislovana, paličatého Hanáka a tvrdé hanácké lebky“.

Ve své práci musel čelit útokům ze strany opozice, a to prostějovských hejtmanů Jana Bažanta, Jana Ruppa a Ferdinanda Ratzera i německého listu Deutsche Stimmen v Prostějově. Josef Hoch však prokázal, že různé útoky proti němu byly neodůvodněné, což dokázal i při revizi obecních účtů.

Politik a publicista Adolf Vodáček byl významnou osobností Olomouce minulého století

Adolf Vodáček byl významnou veřejnou a kulturní osobností Olomouce čtyřicátých až devadesátých let 20. století. Byl veřejným a politickým činitelem, typografem, bibliofilem, editorem a vlastivědným publicistou.

Josefa Hocha si vážila celá řada osobností tehdejšího politického, hospodářského a veřejného života. Patřili mezi ně starosta Prostějova Karel Vojáček a lékař a politický činitel města Ondřej Přikryl. Josef Hoch stál také u zápasu o český Prostějov, zakládání českých škol a národního tisku. Po úmrtí poslance Františka Skopalíka dostal od voličů důvěru a v roce 1893 byl zvolen poslancem říšské rady okresu prostějovsko-přerovsko-kojetínsko-zdouneckého. Byl členem klubu Moravanů a jako jeden z mála poslanců přednášel své řeči česky. Tuto funkci však zastával pouhé dva roky.

6. května 1895 večer náhle zemřel na záchvat mozkové mrtvice při cestě z Prostějova do Hrubčic. Rozloučení se zemřelým proběhlo z domu smutku v Nádražní ulici 35, bydlišti rodiny syna Jana (nyní Svatoplukova ulice) 7. května 1895. Na poslední cestě na konec města ho doprovodili starosta města Karel Vojáček, ředitel reálky Bartoloměj Navrátil, ředitel Hospodářské školy František Vysloužil, žáci školy a další občané. Pohřeb proběhl na hřbitově v Hrubčicích 8. května 1895. Obřadu byli přítomni okresní hejtman hrabě Marchal, říšský poslanec Jan Žáček, zemský poslanec Jan Podivínský, jaroměřický farář a bratr zemřelého František Hoch a celá řada občanů z blízkého i vzdáleného okolí.

Pohřební obřady vedl P. Pavlík z Bystročic. O životě a práci Josefa Hocha plně platí slova uveřejněná v nekrologu v Hlasech z Hané 8. 5. 1895: „Pan Josef Hoch byl mužem nezištným, obětavým, který se všem pracím národním s láskou věnoval.“

Rodák z Určic Josef Konšel patřil mezi přední lesnické odborníky. Uplynulo 150 let od jeho narození

Mezi naše přední lesnické odborníky patřil rodák z Určic na Prostějovsku Josef Konšel, od jehož narození nyní uplynulo sto padesát let. Kněz, lesník, vědec a vysokoškolský pedagog byl jedním z nejvýznamnějších evropských lesníků. Je...

Hodnocení článku je 60 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky Josef Hoch, historie, osobnost, Prostějov, Hrubčice, okres Prostějov, úřední osoba, starosta, Haná, Karel Vojáček

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.